Trousnická skála a Jezero nad Odeří na kole a s dronem …

aneb parádní výlet v Krušných horách..

U nás v zalesněných kopcích je minimum vrcholků, ze kterých máte nerušený výhled na západ, či východ slunce. Jednou ze světlých výjimek je Trousnická skála čnící do výše 949 m nad mořem. Nejen, že poskytuje skvělé výhledy zejména na jihozápad, ale díky své odlehlosti, je zatím málo navštěvovaná. My jsme se na ní jako obvykle vydali z Nové Role z nadmořské výška cca. 420 m.n.m. Nebudu Vám tedy lhát… krpál nahoru je to pořádný. Nejprve jedeme směrem na Nejdek a po cca. 8 km uhýbáme doprava a po dalším stoupání se nad benzínkou stáčíme opět doprava do kopců směrem na Vysokou Štolu. A pokračuje stoupání, občas okořeněné pár starými staveními, nebo stádem koz, či ovcí. Těsně před výjezdem na asfaltku je vlevo studánka s výbornou vodou, kde se lze občerstvit. A pak už je tu další, mírnější stoupání a průjezd osadou Oldřichov, na silnici z Nejdku do Perninku. Ta ěnedávno vyhrála stavbu roku KV kraje a šlapání po ní je parádní. Nás ale baví terén a příroda, takže se nad železniční tratí stáčíme vlevo a po značené polní cestě míříme k vytoužené zastávce – Trousnické skále. Po pár km nezapomeňte odbočit vlevo a všímejte si trojúhelníkového turistického značení, které signalizuje nedaleký vrchol. Skála totiž není od cest\y vůbec vidět a i na kole se jede přes balvany a kořeny docela těžko. Tlačíme je tedy asi 200 m a flákneme s nimi do jehličí až na dohled k cíli. Už tam někdo je, slyšíme hlasy. Je to ale jen páreček fotografů. Klik jde fotit, nějaké 360 záběry a tak se dáváme do řeči a pomáháme mu nahoru se stativem a foťákem.

Ono vylézt na Trousnici není nijak obtížné, ale trochu cviku to chce. Nahoře je místo tak pro dva/tři lidi, vrcholová knížka a dřevěný křížek. Výhled do údolí o 500 výškových metrů níž je parádní. Je vidět celé podhůří Krušných hor kolem K. Varů, Sokolovsko, vrcholky Slavkovského lesa i vzdálenější vrchol Dyleň u Chebu. Dělám ještě pár záběrů na droníka , obkroužím skalisko a za chvíli se loučíme a pokračujeme k dalšímu cíli dnešní vyjížďky. Ještě ke Trousnické skále – kroumě výhledu, tady nenajdete nic. Na ohniště, studánku i další věci zapomeňte. Zato je tu ale božský klid. Jedeme tedy dál, směrem k bývale hájovně a restaurantu Wolfling. Doby slávy před 100 lety jsou již pryč a dnes tu stojí rozpadající se torzo domu a pár pozůstatků sudetských obydlí. Tady začíná také pravá divoká pěšina. Bacha na ústa.. chce to sledovat stopu a věnovat se jízdě z kopce naplno. I když…. některé výhledy jsou také úchvatné. Zejména ty ze svahu svěrem na Karlovy Vary, Velký Rybník a Děpoltovice. Další sjezd je opravdu výživný a brzdové kotouče dostávají zabrat. Přijíždíme k Černému Jezeru. On je to vlastně rybník, ale díky jeho odlehlosti v horách a temné rašelinové barvě vody mu nikdo jinak neřekne. Tohle je úrstě parádní místo na relax, opatrné koupání i odpočinek. Nemáme ale čas, takže téměř skáču šipku z kola a zprovozňuji DJI drona abych ještě stihnul poslední chvíle zlaté hodinky. Podařilo se a záběry Jezera v posledních slunečních paprscích budou patřit do zlatého fondu mojí dronografie :-). A pak už je tu jen další vypečený sjezd s hořícími brzdami a přijíždíme dolů do Odeře. Parádní zážitek. I s následnou cestou domů před oblíbenou panelku u Děpoltovic to dělá 30 km. Pro toho, kdo hledá odlehlé kouty a zároveň si chce trochu máknout je to ideální trasa.

Jezero Odeř.
Jezero (rybník ) nad Odeří

Vyplatí se kupovat dron z Číny ?

V době , kdy objednávání dronů z Číny je téměř stejně snadné jako z tuzemských e-shopů se tahle otázka přímo nabízí. I já jsem si prošel řadou příjemných překvapení i nepříjemných zklamání při používání zboží doručeného přes půlku naší matičky země. Stručně řečeno – ano vyplatí se to, pokud chcete hračku pro zábavu, v ceně pár stovek, maximálně tisíc. Určitě se nevyplatí, pokud hledáte stroj pro seriozní práci, nebo náročnější hobby létání typu DJI Mavic  Pro,  Mavic Air ,  Phantom, Go Pro Karma , Xiaomi Fimi a další. Ač se cena některých modelů může při objednání z Číny může lišit často až o několik tisíc, není zpravidla úspora u značkových strojů , zejména od DJI nijak závratná. Myslím , že ušetřit třeba u DJI MAvic PRO nějaké 2-3 tisíce nestojí za absenci záruky, nejasný původ a prakticky nulovou možnost reklamace. Nehledě na to, že stále se zpřísňující se celní kontroly a předpisy pro Vás mohou znamenat další náklady spojené s vyřizováním celních prohlášení a dalších poplatků.

Ve výsledku tak může být úspora pár stovek. Já jsem si kupoval DJI MAVIC 2 Zoom u Megapixelu a nemohu si stěžovat.  Pokud chcete něco od DJI , doporučuji vybrat si některého z renomovaných distributorů. Ať už třeba zmiňovaný Megapixel, RC Káně, nebo DJI Telink. Jiná je ale situace s příslušenstvím pro drony. Na Aliexpressu, nebo Gearbestu najdete spoustu povedených vychytávek, kterými můžete svého značkového droníka řádně vytunit. Já jsem si takto pořídil třeba brašnu přes rameno s přesnými výlisky pro stroj, baterie i příslušenství. Z asijských luhů a hájů mám i přistávací podložku Landing pad, přídavné přistávací nožičky, nebo polarizační filtr na objektiv.

Většina těchto doplňků je opravdu výrazně levnějších než originální příslušenství koupené v ČR. Mají zde i náhradní krytky gimbalu, vrtule, páčky k ovladačům, různé chrániče, tašky, Vyplatí se sledovat recenze a reakce zákazníků, podobně jako třeba na české Heurece. Jediné co bych se v Asii opravdu bál na svého vrtuláče kupovat je cokoliv elektronického – baterie, ovladač a podobně. Zvláště u baterií buďte opatrní, ty jsou totiž nejčastější příčinou fatálních pádů všech strojů. A to i u originálních typů, natož těch z pochybných zdrojů.

Obecně se snažím nelétat s baterií pod 20 % kapacity a doporučuji to i ostatním, kteří si váží svého vrtulového mazlíčka podobně jako já. A co říci závěrem ? Chcete – li si zalétat za pár stovek  nějakým dronem za pár stovek typu Syma X5, Eachine, nebo podobným – klidně si ho nechte poslat z Asie – vyplatí se to. Pokud ale hledáte kvalitní klasiku od DJI – objednejte si ho v ČR, jinak můžete hořce zaplakat. 

Nejkrásnější svítání v Krušných horách – DJI MAVIC 2 Zoom

Přestože už v přírodě zažili hodně svítání , pořád si nemůžeme pomoci a vyrážíme znovu. Někdo prostě loví tornáda, někdo slunce. Možná si někdo řekne, že je to pořád to samé, ale opravdu není. A hlavně koncem listopadu je čas milosrdný a mozol vylézá až kolem 7:15, takže nemusíme vstávat ve 3:15 , jako to bylo při cyklo svítání na Havraním vrchu.

Tentokrát jsme vyrazili s Tonym pěkně až  kolem šesté.  Na první pohled  to nevypadá dobře. Dole je totální mlha a nelepší se to ani když vyjedeme do cca. 920 m.n.m. před Pernink. Sakra, takže předpověď lhala ? Vždyť mělo být polojasno ! Máme namířeno nad Mariánskou na Popovskou horu, jenže ta je přibližně stejně vysoko, to bude to samé.  V Krušných, ani jiných horách se nedá předpovědím opravdu věřit na 100 %. Na mobilu mi pípne zpráva od Petra Mikšíčka, jeďte na Fichtelberg kluci ! A připojený printscreen hovoří za vše. Vypadá to tam mnohem lépe. Jenže ještě u Božího Daru je mlha hustá, že by se dala krájet. Přejíždíme do Německa a u hotelu Sachcenbaude  se stane zázrak.  Mlha nejednou, bez varování končí a nad námi je jasná obloha, kterou již začíná na obzoru barvit svítání. Radostí křičíme v autě. Joooo !!!  U hotelu na Fichtelbergu jsme ve výšce 1214 m.n.m. a celý svět je pod námi. Opravdu vypadá to tak, někde kolem 1000-1100 m začíná oblačné moře. Z něj vykukuje jen nejvyšší hora Krušných hor Klínovec blikající tykadlo jeho televizní věže. Přestože nevím přesně jak je to přesně s legislativou pro drony v Sasku, vytahuji svého DJI Mavic 2 Zoom a lovím . Fotky, záběry valících se oblak, prostě všechnu tu nádheru, která se barví do neuvěřitelného růžovo – oranžového světla.

Slunce vylezlo, je čas přejet pár km na Českou stranu a natočit a vyfotit  ještě něco tam.  Míříme na Neklid, který je oblíbený hlavně při západech slunce. Teď tam však inverze a slunce dopadající přes hřbet Klínovce vytváří neskutečnou podívanou. Nad mraky vykukuje jen špička božídarského Špičáku a i městečko Boží Dar je rozděleno mlhou na dvě poloviny. Přelétám nad tou nádherou sem a tam a nevím co s dronem točit, nebo fotit dříve. Kromě ubývající baterie mě opravdu nic neomezuje. Tohle budu muset napravit. Jeden akumulátor udrží Mavica ve vzduchu cca. 15-20 min. To je dost, ale pokud ho chcete nechat viset ve vzduchu třeba 12 minut na časo sběr , tak na další záběry moc energie nezbývá.  Baterie došla a my si dodáváme chybějící energii vyhříváním na slunci a naší tradiční snídaní z mini vařiče. Volská oka, trochu klobásy, chleba a kafe…S takovým výhledem chutnají nejlépe.  Ani se nám nechce jet domů – dolů pod pokličku. Dnes to opravdu stálo za to. Někdy se opravdu vyplatí riskovat a nevěřit předpovědi. Je z toho zážitek na celý život.. Posuďte sami..

 

Podzimní létání s DJI MAVIC 2 Zoom

Podzim jsem v mládí neměl moc rád… Krátké dny, škola, sbírání kaštanů a sychravé počasí. Brrr… Ale na stará kolena mu začínám přicházet na chuť. Ty barvy, to je prostě paráda. I úhel slunečních paprsků při západu a východu sluce je jiný než po zbytek roku a vytváří nevídané obrazy. A ty mlhy… To už je jen třešnička na dortu. A hlavně, má to i své světlé stránky, nemusíte vstávat ve 4 ráno, aby jste stihli východ slunce ! Kolikrát stačí hodit si drona do auta, vypustit děti do školy a popojet na příhodné místo a užívat si tu nádheru z výšky….