Nelétejte s dronem v mlze když mrzne…

Následující řádky jsou určeny pro každého majitele dronu, který se podobně jako já nemůže dočkat za chladných podzimních a zimních rán krásné inverzní oblačnosti. Jen tak si vyletět nad oblaka však není jen tak a snadno to může být Vás poslední let s vrtulovým miláčkem…

Je brzké ráno 21.11. a my se blížíme černočernou tmou k Bublavě v Krušných horách. Máme v plánu počkat si na svítání nad inverzními mračny, dát si teplou snídani na vařiči a hlavně polétat s Mavicem 2 . To budou parádní fotky do kalendáře ! Plán se ale maličko začíná hroutit, když přijíždíme na parkoviště ve výšce cca. 700 m.n.m., které je zahaleno neprostupnou mlhou. Ta nás ostatně provázela celou cestu. Vypadá to ale, že bychom se nad ní mohli dostat, čeká nás totiž ještě nejméně 100 výškových metrů na kopec zvaný Tisovec, kousek za horní stanicí bublavských vleků.

Příprava na snídani

Je pořádná kosa, cca. – 3 C a v té mlze to nepříjemně zalézá pod prsty. Po cca. 20-ti minutách jsme na místě. Mlha stále hustá, že by se dala krájet. Kluci připravují snídani a oheň a já mezitím vybaluji svého Mavic 2 Zoom. Pokusím se vyletět nad pokličku inverzí mlhy. Vypadá to, že její konec bude jen pár desítek metrů nad námi. Jako bych to vycházející slunce někde tušil. To budou záběry !

Droník ladí GPS, zapíše home point a můžeme letět. Nechám ho ještě chvíli viset ve vzduchu, aby se zahřály motory a baterie a vyrážím s ním do oblak. 50m – nic, 100 m – nic. Ta hranice mlhy je zřejmě ještě výše, sakra. Dřív než začnu stoupat dále, zaujme mne na displeji hláška ,, Propeller Error ‚‚ . Co to je ??? Tohle jsem za dva roky létání s Mavicem neviděl. Rozghodnu se, že stoj raději stáhnu na zem a zjistím co se děje. Už při klesání je zvuk motorů nějaký divný, hlučnější. Všímám si také toho, že ačkoliv je dron cca. 10m vysoko, výškoměr hlásí 50 m. Navíc ani z těch pár metrů a mu moc na trávu nechce a je celkově nějaký zpomalený. Nakonec se podaří přistát. Uf !

Záhadná porucha je odhalena

Hled první pohled na stroj odhaluje příčinu problémů. Náběžné hrany všech čtyř vrtulí jsou obalené ledem, námraza je i na spodních plochách vrtulových listů ! Tak proto ty hlášky a špatné ovládání. Díky námraze začal být stroj nevyvážený. Pokud bych ho nechal ještě pár minut ve vzduchu, mohl se let nabalit takovým způsobem, že by došlo k zastavení některého motoru a kamarád od DJI by se ze 100 m zřítil k zemi s drtivým dopadem.

Jak k tomu došlo a čeho se vyvarovat ?

Díky vysoké vlhkosti vzduchu (mlha ) a teplotám pod bodem mrazu došlo na vrtulích ke kondenzaci a následnému namrzání hran. Možná si řeknete – v zimě se nemá létat – dobře mu tak ! Ale není to tak jednoznačné. Létat můžete třeba v -10 stupních, pokud je slunečno , trošku zahřejete baterii. Stačí v kapse. nebo při krátkém hooverování na místě. Extrémně důležité je ale hlídat si vlhkost vzduchu, respektive nikdy nelétat v mrznoucí mlze. Ono namrzání vrtulí se může projevit i v teplotách těsně kolem nuly, takže doporučuji raději nelétat v mlze již klidně při teplotách pod 5 C. A pokud již chcete pokoušet štěstí, nelétejte daleko. Já jsem měl štěstí, že dron byl přímo nade mnou, nedovedu si však stahovat ho na Home point s větší vzdálenosti. Když jsme celou anabázi s namrznutými vrtulemi probírali na jedné dronařské FB skupině, bylo mi doporučeno pár postupů, které mají kondenzování zmrazků zabránit. Jedni radili potřít vrtule Fridexem, jiný přišel s nápadem postříkat je teflonovým, nebo silikonovým olejem.

Takhle vypadají listy vrtulí zespoda po odlámání největších plošek ledu

Popravdě řešeno, moc těmhle vychytávkám nevěřím. Už vím, že mrznoucí mlha je svinstvo, schopné poslat Vašeho droníka za pár minut do věčných lovišť.

Tak na to nezapomeňte a někdy příště letu zdar !

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *