Na kole na Červenou Jámu

Červená jáma je dnes již kultovní krušnohorská chaloupka z mechu a kapradí, která uprostřed nádherné přírody nabízí občerstvení kolemjdoucím. Turistům, cyklistů, běžkařům a dalším milovníkům našich hor. Protože se nachází v nadmořské výšce kolem 1050 m.n.m. je výjezd sem celkem nářez, zvláště pokud jedete z K.Varů nebo Nové Role jako my. Ale jak pravil Arnold  – co bolí to roste ! Takže odpoledne sedám na na bajk a vyrážím do Nejdku vyzvednout Tonyho a valíme nahoru. Zatím bolí jen Prdel… tak snad neroste. Serpentýny za LDN do Perninku jsou opravdu výživné. Z Nejdku je to nahoru kolem 400 výškových metrů. Asfaltečka je to ale pěkná, nová – vyhrála stavbu roku v kraji, takže cesta za občasného nadávání na zkur.enej kopec docela ubíhá. Za viaduktem v Sejfech začínají být vidět poslední zbytky sněhu. Přejedeme železniční přejezd a to nejhorší máme za sebou. Sjezd do Perninku je za odměnu. Honí nás mlsná, takže kupujeme domácí špekáčky a pivko v krámku U Patrika. Tenkle kšeft si nenechte ujít – nádherný obchod, domácí produkty, všechno krásně naaranžované, proutěné koše s jablky, stáčená vína. Žádná vietnamská večerka se zbožím z výprodeje z Kauflandu. Tady to fakt máme rádi. Podél Bystřice vyrážíme směrem na Bludnou. O zábavu se postará brod přes potok a pak už je tu další stoupání v hrbolaté lesní cestě. Sněhu přibývá a místy přejíždíme sněhová pole i na cestě. Odbočka na Jámu je blátivá a kus dál je vidět sníh – tudy to nepůjde. Nuž valíme dál až na asfaltku mezi Blatnou a Bludnou. Chvíli jedem po příjemné cestě a jsme na Bludné.  Tohle je parádní kousek krušnohorské přírody, slunce zapadá nad německým Auersbergem, prostě idylka. Vytahuji Droníka a trochu poletuju a fotím.  Jedeme dál cyklostezkou č. 2004 a sněhu přibývá. Lesní cesta na Červenou Jámu je tak na běžky. Pod námi 30 čísel sněhu, v lese taky spousta. Tak 300 m tlačíme a tím se asi definitivně loučíme se zimou. U chaloupky z mechu a kapradí už se začíná šeřit, udělám poslední droní fotky a je čas sbalit se a vyrazit. Začíná být pěkná kosa, přeci jen je 17.4.. Tak návleky, dlouhý rukavice a šusťačka přijdou vhod.

Míjíme místo kudy jsme sjížděli při zimním táboření a pak už je tady Hřebečná. Po krátké zastávce u kamaráda na chalupě, kdy s ním dáme do útroh trochu ohnivé vody mastíme dolů směr Pstruží. Samozřejmě ne po asfaltce, ale pěkně pod Plešivcem podél potoka. Ta trocha slivovice nám zahřívá prokřehlé prsty v botách, takže zvládneme v klidu i svižný sjezd do Hrozněnína a  panelku mezi Odeří a Děpoltovicemi.  V Děpoltkách u Pegase je blaze. Příjemná obsluha, pivo a výborná fazolačka. A pak už jen pár kiláků do Nové Role. Je 22:00 máme za sebou 51 km a normální lidi uléhají do postele…:-)

Baterie pro Dji Mavic 2 Pro / Zoom – tipy a doporučení

Většina z nás, kteří vlastníme dron DJI Mavic 2 , ať už v provedení PRO, nebo ZOOM jsme k němu v balení našli jednu originální baterii. Je skvělá, osazená inteligentním čipem a s výrží až 30 minut letu, má výborné parametry. Co si ale budeme povídat , i kdyby nám za ideálních podmínek těch 30 minut vydržela, stejně nám to bude málo. A tak uvažuji o další. Ostatně i pouzdro na Mavic 2 PRO, které jsem si pořídil, má výlisky na další dvě baterie. Bohužel pořízení nové baterie není zatím nejlevnější záležitost.

Pojďme se tedy podívat jestli se dají někde sehnat akumulátory pro droníky DJI Mavic 2 Pro/ Zoom levněji. Záměrně uvádím oba nové typy Maviců, protože se liší pouze kamerou a baterie i další přislušenství je shodné.

Baterie pro DJI Mavic Originální vysoko-kapacitní LiPo baterie má kapacitu 3850mAh.  Bohužel zatím se mi ani po dlouhém pátrání na českém internetu nenašel za cenu nižší než 3200 Kč.  I na levnější nákupy z číny můžeme taky zatím zapomenout, alternativní výrobci neexistují.  Ani Gearbest, ani Aliexpress baterie pro Mavic 2 nenabízeji . Můžná je to i kvůli přepravě, protože posílat takový materiál letecké společnosti nechtějí a zákazníkům se zase nechce čekat půl roku, než zboží připluje nějakou lodí do Evropy.  Ale ruku na srdce – byli by jste ochotni dát do dronu o pár stovek levnější baterii neznámého původu  s rizikem, že vám miláček za 30-40 tisíc někam zahučí, nebo vám při nabíjení takového akumulátoru shoří obývák ? Takže asi objednám zase v Megapixelu

Li - Po Safe bagI když ona se prý může při nabíjení vznítit i originální baterie, znáte přece Samsung 🙂 K tomu prodávají tzv LiPo Safe bag. Takové kapsičky, do kterých baterii dáte při nabíjení, skladování. Prý to zpomaluje hoření . To mě tedy moc neuklidnilo, ale není to tak drahá záležitost, možná si to koupím.

A co nabíječka do auta ?  Tohle mě zajímá, protože cestou na místo vzletu někdy strávíte v autě klidně hodinku a to nemluvím o jizdě na dovolenou, kdy si můžete vyšťavené akku slušně dobít.  Na Gearbestu jsem našel šikovnou věcičku. Můžete se na ní podívat zde. Je to nabíječka do autozapalovače, na kterou se dají připojit dvě baterie pro Mavic 2 Pro/Zoom, ale má i micro USB konektor. Nabíječka Mavic 2 ProTakže můžete připojit a dobít i ovladač, případně telefon či tablet. A stojí to pár dolarů. Super ! Objednám a vyzkouším. Docela mě zajímá jak rchle to bude dobíjet.

A příště zkusím popátrat po tom, jestli se dají baterky do Mavica dobít i z nějaké powerbanky.

Tak zatím létání ZDAR !

 

 

 

Ryžovna a Mrtvý rybník – Loučení se sezónou ?

Letošní zima v Krušných Horách byla po dlouhé době skvělá . Co se týče sněhu , nemohli jsme si v horních partiích Krušných Hor stěžovat. Ale jak rychle přišla, tak rychle v březnu oděsla. Alespoň v nížinách. A tak jsme si za ní dojeli na hřeben. Tam kde to máme rádi, do jedné z nejkrásnějších oblastí – mezi Ryžovnu a Boží Dar.  Počasí slibovalo azurovou oblohu, takže plán zněl jasně – východ slunce .

Dny už se prodlužují, takže budíček na 4:50 není zrovna příjemný, ale pro krásu se musí trpět, jak praví klasik.  Vyrážím pro Tonyho do Nejdku, cestou se k nám připojí Tajemný Krušnohorec Víťa a valíme výš a výš.. Silnice mezi Hřebečnou a Ryžovnou je sice stále lemována sněhovými bariérami, ale je průjezdná, takže auto necháváme až v sedle. Obloha už se varví, mozol vyjde co nevidět. Takže rychle skialpo lyže na nohy a šlapene na odlesněný kopec Nad Ryžovnou do výšky 1054 m.n.m.

Vytahuji svého DJI Mavic Zoom  a kromě fotek oranžového kotouče, pořizujeme i nějaká videa. Samozný vrchol páté nejvyšší hory Krušných hor je vlastně jen taková louka porostlá nově vysázenými smrky. Nejlepší výhledy jsou spíše na západ, takže se domlouváme, že se tady někdy objevíme právě na západ slunce. Víťa vymyslel, že se půjdeme mrknout na Mrtvý Rybník, takže vyrážíme po chvíli dál.  Sněhová krusta je stále umrzlá a krásně jede. O co víc lyže Sporten Freewalk jedou, o to hůže se řídí a tak po chvíli trefuji malý smrček a kácím se za všeobecného veselí na sníh. Pak chvíli tápeme a hledáme cestu k Mrtvému Rybníku. Jsme díky širokým lyžím mimo značené cesty i běžkařské tratě, o to je to zábavnější.

Po chvíli se Viťas zorientuje a rozlehlou planinou sjíždíme až k němu. O tom, že před námi leží rozlehlý rybník napájený temnou vodou z rašelinišť není moc známek. Jeho hladinu stále kryje led a sníh a je tedy dokonale maskován v krajině. Naštěstí přítoky jsou patrné, takže máme představu , kde je pod sněhem pevná zem a kde již začíná vodní plocha.  Slunce začíná nabírat na síle, přestože je teprve 8:00 ráno. Nikde nikdo, jen my , modrá obloha, bílé pláně, smrky a zurčící přítoky. Droník opět úřaduje a já natáčím nejenom okolní krajinu , ale i nebojácného Tajemného , jak se prochází po ledu. Je to k nevíře, ale nepropadne se. Tady ve výšce přes 1000 m.n.m. je opravdu ještě zima, přestože dole už propuklo jaro. Děláme svou klasickou Krušnohorskou snídani . Na vařiči se smaží volské oko se slaninou, k tomu čaj a kafe z termosek. Neskutečná pohoda.

Po snídani přecházíme boční stranou led Mrtvého Rybníka a vydáváme se  po stále ještě sjizdné běžkařské magistrále k autům.  Cesta na lyžích prosluněnou planinou nad Hřebečnou je už jen třešničkou na dnešním outdoorovém dortu..

 

Recenze : Landing Pad – Přistávací podložka pro drony

Landing Pad je další šikovná věcička, kterou jsem si pořídil k Mavicovi. Každý dronař si dvakrát rozmyslí, kam svého vrtulového miláčka posadí na přistání . Do prachu? Bláta ? Na trávu ? Joo, pokud máte dostatečně vysoký rám, nebo nožky, můžete ho za ně chytit, nebo přistanete bez obav téměř kdekoliv.  Mavic Aira, Sparka,  nebo Zerotech Dobby chytíte pohodlně do ruky.  U DJI Mavic 2 ZOOM,  nebo PRO to chce více cviku a já si na to zatím netroufám.

Landing pad podložka

Takže v oblíbené Číně jsem si objednal přistávací podložku. Ta je skladná, malá po sbalení , má průměr kolerm 50 cm , takže na ní přistanete i s větším modelem. Jednoduše se v mžiku rozbalí a opět zabalí. Takže na první vzlety i přistání na sněhu, prašné cestě i jarních drnech byla k nezaplacení. Jsou u ní tři plastové kolíky, kterými jí zafixujete do země. Na sněhu nebo louce je to v pohodě. Horší to je na nějakém štěrku. Tam jí můžete maximálně položit a doufat , že vám tenhle přenosný heliport droník neodfoukne.

Jinak ale spokojenost veliká, takže jí tahám na každý vzlet.

Podložku jsem našel už i u nás netu, nemusíte tak objednávat v Číně, i když tam je asi levnější.

Link na nákup v ČR

Závěrem můžu ještě dodat, že se dají koupit i menší podložky – heliporty. Ty jsou velikostně tak na rozpětí DJI Spark.  Můj názor je, že je lepší koupit tuto větší. Máte dostatečnou rezervu pro přistání a po sbalení není o tolik větší.