Chaloupky – nejkrásnější údolí Krušných Hor

Každý cestovatel má svoje oblíbené místo v zahraničí, každý patriot má svůj oblíbený plácek doma. U mě jednoznačně vítězí jedno zatím zapomenuté údolí v Krušných Horách. Ono vlastně nemá ani nějaký oficiální název.. My mu říkáme Chaloupky, podle obce, která tam kdysi stála. Ona se vlastně jmenovala Neuhaus a v roce 1930 tady stálo kolem 80 domů a žilo asi 350 obyvatel.  Historie ale plynula, tak jak plynula a po odsunu sudetských Němců jí Komanči srovnali se zemí a dnes tady nestojí jediná zeď. Kdo to tady nezná, nepozná vůbec , že tu kdysi stávala továrna, kostel, několik hostinců i škola. Jen na několika místech lze najít zbytky zdiva, pár sklepů , sem tam střep, nebo kachličku …

Celé údolí je unikátní svým klidem a nádhernou scenérií. Možná je snad hezčí i bez těch domů, co tu kdysi stávaly. Středem skotačí říčka Rolava, v těchto místech široká spíše jako větší potok. Její nahnědlá rašelinou zbarvená voda se klikatí v mnoha záhybech, aby se nad Novými Hamry spojila s dalším ramenem od Jelení a vytvořila pravou horskou řeku. Do Chaloupeckého údolí se nejlépe dostanete, seshora od Přebuzi, kde těsně před začátkem bývalé obce Rolava odbočíte vpravo na lesní cestu. Od této chvíle až do Nových Hamrů nepotkáte žádný dům, nebo jinou známku civilizace. Jen staré elektrické sloupy a sem tam turistická značka. Cesta je poctivě hrbolatá, právě tak pro horské kolo. Auta tady neprojedou, jednak je tu zákaz a ani vetchý můstek přes Rolavu by je neudržel. Proto je tu bohudík zatím stále klid.

Ze středu údolí je to k nejbližší civilizaci několik kilometrů, takže když se sem vypravíte v týdnu, budete zde zpravidla sami. O víkendech je oblíbenou bikerskou trasou a v zimě sem vyrážejí běžkaři do upravené stopy. Jako Damoklův meč nad celou oblastí visí možnost zaplavení celé oblasti. Projekt, který vznikl v 80 letech a uvažoval o vystavění přehrady na pitnou vodu možná jednou s přibývajícím suchem vyndají z archívu.  Přehrada by to byla jistě krásná, zatím však budeme doufat, že ještě dlouho údoli Chaloupek budeme brázdit na horských kolech , nebo běžkách a pa výletě si dáme v hotelu MALAMUT v Nových Hamrech vyhlášenou čočkovou polévku a výborné pivko. Mrkněte do galerie na pár záběru z kola i z dronu DJI MAVIC 2 Zoom a třeba sem vyrazíte. Takhle oblast stojí za delší návštěvu i pro přespolní. Ubytování je v Nových Hamrech dost..

Nová Role dronem DJI Mavic 2 Zoom

Znáte taky tu touhu se po dovolené proletět ? Vzít droníka na výLET, protočit vrtulky ? Ano , přiznám se, je to návykové a tak jsem  hned po návratu z Maďarska dobil baterii,  čapnul brašnu a vyrazil k nám na koupák a do polí.  Z výšky každé město vypadá jako ráj na zemi.. Tedy pokud to není Aleppo, Mogadišu, nebo jiná Bohem zapomenutá válečná zóna. No prostě, když vystoupáte dronem do 100, 200 m, není vidět bordel, problémy a zamračení lidé. Pak už to stačí jen šikovně letět zády ke slunci večer, nebo ráno, vychytat dlouhé stíny a výsledek může být docela povedený. Ale jo, pochlubím se, tohle se mi asi docela povedlo…

Zámecký park v Ostrově nad Ohří

Člověk kolikrát ani netuší jaká krása se skývá kousek od domova. Třeba park v Ostrově. Tohle město jsme měli za totáče zafixované jako symbol stalinistické architektury. Paneláky, reliéfy s pracujícím lidem a bulváry široké jako v Moskvě nebo Severní Korei. Ano to je nový Ostrov. Ten starý je nádherný a fotky zámeckého parku z mého Mavic 2 Zoom to potvrzují… Mrkněte se sami a vyražte tam. Třeba i s dětmi, nudit se nebudete.

Cyklistické svítání na Havraním Vrchu

Občas člověka napadne nejaký šílený nápad. V našem případě je to téměř pravidlem a tak se není čemu divit, že jsme se domluvili, že pojedeme na kole na Havraní Vrch. To samo o sobě není nic divného, ale my si vybrali svítání začátkem června. Dny jsou téměř nejdelší a noci krátké, takže budík mi zvoní již před třetí ráno. Ve 3:20 už šlapu směr nejdek. První ptáci se probouzejí, město spí a v lesích ještě panuje šero. Už i tahle jízda je balzámem na duši. Klid, pohoda a zbarvující se obzor. V Nejdku se přidává Tony a razíme směr Vyswoká Pec a Rudné. Pomalu se rozednívá a jestli chceme vycházející mozol stihnout, musíme s sebou hodit. Oficiální východ slunce je v tento den v 5:12, takže nermáme moc času. V Rudné se k nám přidává ještě David a Radek, kteří dorazili autem. Spěcháme nahoru na Havranní Vrch nad vsí, kde očekáváme přírodní divadlo. Tohle místo je jedna z našich oblíbených Krušnohorských pozorovatelen na probouzející se den. Nahoře je krásný výhled, kolem dokola louky s krávami a krajina jak někde na Slovensku. Kluci fotí a já vytahuji svého Mavica a točím východ slunce i mlhy v dálce nad Jelením  a Přebuzí. Nahoře u dřevěného trianglu je nově opravené sezení z masivního dřeva, takže nechybí ani obligátní volská oka na snídani. Prostě den jak malovaný. Po 8:00 jsme již doma a můžeme se v klidu dospat. …