Camping Strand – Balatonakali, Maďarsko – recenze

Pokud jste stejní nadšenci jako my a plánujete se vydat do Maďarska se stanem, karavanem, nebo obytňákem, přečtěte si tuto recenzi jednoho z kempů na Balatonu

Tentokrát jsme si pro pobyt u Maďarského moře zvolili protější břeh jezera. Ten na který jsme minulý rok koukali z kempu Vádvirág u Balatonszemes. Tuhle část jsme vůbec neznali a tak i letošní výprava měla trošku objevitelskou příchuť.

První, co jsme udělali ještě před odjezdem, byla rezervace míst. I když kvůli koronaviru bylo všude turistů daleko méně, nevěděli jsme, jestli Maďaři neobsadí kempy kolem Balatonu, místo odjezdu k moři. A udělali jsme dobře. Máte jistotu, že po příjezdu bude Vaše parcela volná a navíc to nestojí ani korunu.

Jsme kousek od vody…

Balatontourist Strand-Holiday Camping se nachází přímo na břehu jezera v poklidné vesničce Balatonakali. Naše cesta vedla přes Třeboň, Rakousko, Sopron Tapolcu. Vyhnuli jsme se tak dálničním poplatkům v ČR, na Slovensku i v Maďarsku. Odbočku ke kempu najdete v cílové destinaci snadno, přejedete železniční přejezd a jste na místě. Na recepci mluví všichni anglicky, s domluvou není problém. Dostanete plánek, kartičku, kterou si dáte za čelní sklo automobilu a jdete na svou parcelu.

Káry… zábava pro všechny

Už na první pohled je nám jasné , že tenhle bude něco jiného než další kempy provozované sítí Balatontourist. V dobrém slova smyslu. Je menší a klidnější. Navíc jsme dostali pro stany veliké 70m2 parcely kousek od břehu Balatonu. Úplně s přehledem se nám do místa ohraničeného nízkými keříky vejde 5 místný rodinný stan, auto, židličky i stůl. Dokonce se nám mezi stromy podařilo nainstalovat i hamaku. Pomníčky s elektrickými přípojkami jsou blízko, takže nám stačí naše 10 m prodlužovací klubko. Uvnitř kempu je jedna průjezdná asfaltka a všechna kempovací místa, mobilhejmy i chatky jsou napravo od ní. Nalevo je tak 30- 50 m široký pás kde jsou místa pro táborníky bez automobilu, takže tyto placy využívsjí hlavně cyklisté. A za plotem je železnice. Je jednokolejná, bez elektrifikace a jezdí na ní mnohem méně vlaků , než na protější straně Balatonu. V noci skoro žádné a jinak tak jeden za hodinu.

Vybavení, WC, umývárny a další : Je vidět, že tenhle kemp tady byl už za socíku, takže novotou a moderními vymoženostmi nezáří. Zato dýchá klidem a tak trochu nostalgií. Umývárny a WC jsou standardní a čisté, toaleťáku vždy dostatek. Jediné v čem je někdy problém je teplá voda ve sprchách. Večer bývá už vyplácaná, takže je lepší se koupat dopoledne, nebo dříve večer. Budovy se sociálkami jsou v celém kempu tři, což na toto velikostlně postačuje.

Zábava pro děti dospělé : Za umývárnami je hřiště s pár hracími prvky a trampolínou. Kromě toho jsou tady dva starší betonové stoly na stolní tenis. Největší zábavu si ale užijete na šlapacích kárách. Za 150 na hodinu si mohou děti půjčit třeba dvoumístnou káru, se kterou se budete nahánět po celém kempu. Kromě toho se dají na vedlejší městské pláži půjčit šlapadla, kousek nad kempem je půjčovna kol. V zadní části kempu je plocha, kde animátoři Balatontouristu vymýšlejí různé aktivity a soutěže pro děti.

Noční život : Tenhle kemp je fakt spíše pro klidné povahy. Vedle bufetu bývá tedy skoro obden živá muzika. Jinak tady ale “chcípl pes“ 🙂 Což je dobře, protože je tu po 22h velký klid .

Z tohohle mola děcka i skákaly. Ale bacha na plavčíka. Nemá to rád.

Jídlo, pití, nákupy: Přímo v kempu obchod není, což někomu může přijít jako nevýhoda. Nemusíte se ale bát. Přímo naproti bráně je u vstupu na městské koupaliště pár obchůdků. s bufetů V jenom mají dokonce i pečivo. Největší trumf je ale zcela nový supermarket FÉK . Je u hlavní silnice a cesta zabere pěšky tak 5 minut. Moderní market s masnou i lahůdkovým pultem jsme využívali opravdu často. Koupíte tu čerstvé maso na večerní grilovačku i nespočet druhů vín v cenách od 30 Kč . Navíc je v něm bankomat !

Koupání – Tak jako jinde na Balatonu je břeh jezera zpevněný kameny a pro vstup do vody jsou k dispozici konstrukce se schůdky. Rozdíl ale je, že v těchto místech je voda hlubší a po pár metrech se dá plavat. Žádné rákosí, sem tam nějaká vodní rostlina a ultrajemný písek. Voda čistá a dál od břehu má barvu skoro jako moře. Pokud chcete lepší služby, zábavu a sprchy přímo u vody, stačí přejít z brány kempu 10 m naproti do areálu městského koupaliště. To je placené a stojí cca. 80 Kč na osobu a den. Najdete v něm ale spoustu bufetů, langoše, toalety, dětská hřiště a spoustu místa na postavení plážového stanu nebo piknikové deky. A malý tip : po 18 hodině se už vstup neplatí a pláž a bary se zavírají až v 1.00 ráno.

Suma sumárum, camping Strand v Balatonakali je super volba hlavně kvůli klidu. Pokud chcete bazén a hodně zábavy , připlaťte si třeba za kemp v Balatonfüredu, nebo Siofóku. Vyspíte se pohodově i díky tomu, že na rozdíl od jiných kempů je železnice méně frekventovaná, než například dvoukolejka u Vádvirágu, kde sviští rychlíky co pár minut. Na výlety k vinicím do Badacsony je to kousek vlakem nebo autem, nádherná jeskyně Tapolca je také nedaleko. A levandulové město Tihány ? 15 km a bez použití trajektu. Co víc si přát…

Zkuste dovolenou v Maďarsku také – nebudete litovat. Ubytování v soukromí u Balatonu najdete zde

Naše parcela
Oblast Mobilhome
Jediný bufet v kempu. Pivko 40 Kč, palačinka 20
Městská pláž
Booking.com

Ferrata Hannauer Hütte – Lechtalské Alpy, recenze ferraty

Až budete plánovat další výpravu do Alp a hledat ferratu, která je od horské chaty, co by kamenem dohodil, není lepší volba než tato. Lechtalské Alpy jsou naše srdcovka a stále je tady co objevovat. Navíc je máme od nás z Karlovarska poměrně blízko, takže nemusíme ani kupovat rakouskou dálniční známku a cesta trvá nějakých 5-6 hodin.

Jednoho červnového rána tedy vyrážíme přes Cheb, Mnichov a Garmisch-Parterkirchen vstříc dobrodružství. Přijíždíme po okresce do vesničky Boden a vyhýbáme se tak i obávanému Fernpassu, kde bývají časté kolony. V Boden necháváme auto na následující 3 dny na malém parkovišti a po nezbytném protažení a přebalení batohů jdeme vzhůzu. Na chatu Hannauer Hütte (1922 m.n.m.) je to cca. 3 hodinky a převýšení 550 m také není nijak závratné. Měl by tedy být dostatek sil i na ferratu.

Hannauer Hütte

Cesta podél potoka i následný výšvih na plošinu na které stojí stylová chata je pohodový. Dáváme si pivko a balíme ferratové vybavení od Highsafety. Nástup jsme si mohli prohlédnout již cestou, protože stezka vede kolem začátku klettersteigu. Před nástupem na ferratu si důkladně kontrolujeme vybavení a cvakáme se na první lano. Jde o zajištěnou cestu obtížnosti D – tedy druhou nejtěžší, je tedy dobré si promyslet, zda jí zvládnete. Nutno dodat že její trasa nevede nějakou vysokohorskou stěnou ale jde o nádherně vedenou cestu soutěskou , nad hučícím potokem s mnoha překvapeními.

Prvním překvápkem je celkem snadný nástup. Tady se chleba neláme, takže si užíváme prvních kontaktů se skálou a pohledy do vod zpěněného potoka pod námi. Za prvním zákrutem už přicházejí ke slovu stále více ruce. Tady je opravdu potřeba šetřit síly, protože přicházíme k oblasti s C/D obtížností. Pokud se někdo rozhodne vrátit má možnost, je tady nouzový výlez k chatě obtížnosti B. Namáhavě se posunujeme jištění za jištěním až k lanovému mostu, kde je první možnost odpočinku.

Před jeho začátkem a ne konci jsou další nouzové únikové cesty. A protože toho s Tonym máme opravdu dost, využíváme je pro hladký dolez. Za lanovým mostem Petrovi klettersteig nabízí ještě jedno obtížnější místo, ze kterého vaše ruce nebudou mít radost, ale pak už si můžete oddychnout. Dál už lezete po vrstevnici vysoko nad potokem až ke konci ferraty u malé vodní elektrárny. A pár poznatků na závěr ?

Klíčové místo ferraty Hannauer

Tuhle ferrátku se určitě nevyplatí podceňovat. Z dálky možná vypadá snadno, ale když se dostanete hlouběji do soutěsky, je třeba lézt s rozmyslem a šetřit síly. Předpokladem pro její bezpečné zvládnutí je odpovídající vybavení včetně helmy. Parádní je zejména lanový most, lavička na únikové cestě a všudypřítomný hukot potoka. Určitou výhodou může být to, že v parných dnech na Vás nesvítí slunce, díky severní orientaci cesty a umístění v soutěsce. Je třeba na to myslet a vzít si do batohu něco teplejšího. Samotná chata Hannauer je pak skvělým východiskem na další túry. V některém z dalších článků Vám popíšu, jak jsme přešli přes sedlo Dremmelscharte na chatu Steinseehütte a vyrazili na lehčí Klettersteig Steinkarspitze.

Trajektem do Řecka – rady na cestu

Chcete se podívat vlastním autem a trajektem do Řecka ? Nechcete absolvovat cestu přes Srbsko a Makedonii ? V minulém díle , jsem Vám sice popsal i tuto variantu s tím , že z ní nemusíte mít obavy. Ale každý, kdo má rád moře a chce zažít něco neobvyklého, si tuhle variantu musí zkusit. Pro každého suchozemce je to zážitek na celý život. Pravdou ale je , že tato varianta je výrazně dražší než pozemní cesta, ale poradíme Vám i to jak se dá ušetřit na této trase. Cestu lodí do Řecka a zpět jsme absolvovali celkem 4x , takže jsme snad stihli zaznamenat dostatek informací pro pomoc českým cestovatelům.

Trajekty do Řecké Igoumenitsy  odjíždějí z Itálie z několika přístavů. Jsou to Terst, Benátky, Ravenna, Ancona, Brindisi a Bari. Pro automobilisty z České Republiky je zřejmě nejvhodnější Ancona. Toto město je od nás z K. Varů vzdálené necelých 1090 km, což je trasa , která se dá zvládnout za 12 hodin, podobně jako do nějakého letoviska v Chorvatsku.  Benátky a Terst jsou sice o dost blíže, ale vyšší cena kterou dáte za delší úsek dálnice do Ancony je pořád nižší než cena delšího lodního lístku. Nehledě na to, že kromě peněz ušetříte i spoustu času. Přeci jenom loď se po moři nepohybuje dálniční rychlostí 130 km/h.

Koupě lodních lístků

Palubní lístky je určitě vhodné zakoupit předem. Sice jste Vásáni časem odjezdu trajektu, ale máte jistotu, že neztvrdnete další den v přístavu , pokud bude loď vyprodaná. Což se v sezóně běžně může stát. Dobré je, že kromě stránek lodních společností si je můžete koupit i přímo v Čechách u autorizovaných prodejců.  My jsme je vždy objednávali u Čedoku , kde si stáhnou jen pár stovek jako provizi.  Stejně tak je můžete koupit na https://www.trajekty.com/   u Orbis Link s.r.o.  A tady je hlavní rozdíl oproti cestě přes Srbsko. Cena. Zatímco náklady na pozemní cestu se včetně poplatků pohybují okolo 12.000 Kč tam a zpět, při cestě trajektem musíte počítat s touto částkou jen za lodní lístek. Minimálně. Pokud cestujete běžným autem do 5m délky a 2 m výšky jako čtyřčlenná rodina připravte si v sezoně spíše částku kolem 14 tis. za zpáteční lístek. Dlužno poznamenat, že to jsou ceny na DECK  – tedy za palubní lístek.  Ne za kajutu, ta je mnohem dražší.   Tato cena je platná v high seasson  termínech, kterou má většina lodních společností od druhé poloviny července do posledního týdne srpna. Další úspory můžete mít , pokud máte děti do 3 let, nebo si vyberete některý z low fare termínů. To jsou zejména dny od pondělí do čtvrtka. Nejdražší ceny jsou vždy na víkend. To platí pro plavby do Řecka i zpět.  Na čem se nedá ušetřit, je lodní společnost. Žádný lowcost  dopravce na této lince bohužel neoperuje a ceny jsou opravdu velmi  vyrovnané.  Na této trase působí společnosti  ANEK Lines , Superfast Ferries a Minoan Lines. Spíše si vyberete podle  termínu a času odjezdu z Ancony.  Nám vyhovovaly spíše lodi Minoan Lines, které odplouvají kolem 18:00 , a máte tak dostatek času na dojezd z ČR. My jsme poprvé  pluli se Superfat Ferries, ale od té doby co koupil Minoan Lines nové lodě Cruise Olympia a Cruise Europa , jezdíme jen s nimi. Anek lines posoudit nemohu, s těmi jsme nikdy nejeli.

Cesta do přístavu

Hotel MantovaCesta do Ancony je pohodová, tak jako kamkoliv jinam v Itálii. Můžete se připravit na kvalitní německé dálnice, rychlostní omezení v Rakousku , nádherné scenérie Alp i úzké a přeplněné italské autostrády. A poplatky ? Musíte mít rakouskou dálniční známku, zaplatíte cca. 8 eur za Brennerský průsmyk a nekřesťanské peníze za italské dálnice. Suma sumárum si připravte nejméně 5000 Kč za cestu do přístavu a zpět. Pokud nechcete spěchat a spát někde na odpočívadle v Dolomitech, můžete zkusit najít po cestě nějaký levný penzion, nebo hotel. To je třeba s dětmi dobrá volba a my takto našli hned u sjezdu z dálnice tento levný hotel u MantovyRáno jsme tak vyjížděli s dostatečnou časovou rezervou a odpočatí

 

Odbavení a Check-IN

Čekání na trajekt  může být zdlouhavé a zvláště ve vedrech vysilující. Podobně jako u odletu letadla musíte být totiž i v přístavu nejméně 2 hodiny předem. Najít jej není v Anconě složité. Navigace Vás dovede spolehlivě , navíc to není žádné velkoměsto a když se intuitivně budete stáčet nalevo k pobřeží nemůžete ho minout. Všude jsou návěstidla PORT a CHECK-IN a o již u sjezdu z dálnice.  A první co musíte po příjezdu udělat je opravdu Check-in . Podobně jako u letenek zajdete nejdříve s voucherem o zaplacení do terminálu pro lodní lístky. V této budově najdete přepážku „své ” lodní společnosti, kde ukážete pasy, doklad o zaplacení a za chvíli obdržíte Vaše první lodní lístky do Řecka ! Na cestu tam i zpět.  A navíc ještě obdržíte podlouhlou kartonovou cedulku s  logem Vaší lodní společnosti nápisem a  ”IGOUMENITSA”  nebo ”PATRAS” (loď totiž jede až na Peloponés)  . Není to ale žádný suvenýr. Tuto cedulku si musíte umístit za přední sklo před řidiče. Podle ní Vás po odjezdu z terminálu řadí hvízdající přístavní zřízenci přímo do ke správnému GATE a hlavně do příslušné fronty, v přesném pořadí.  Jinde stojí kamiony, jinde karavany a jinde osobní auta. Pokud jste přijeli včas, můžete pak auto klidně zabrzdit a máte volno. Nyní jste již v kontrolované celní zóně, obehnané z jedné zóně plotem a z druhé mořem, kterou nemůžete opustit. Podobně jako na letišti. Naštěstí i tady jsou záchody a občerstvení, takže Vám  těch pár hodin čekání na loď může docela příjemně utéct. Doporučuji si ale pro tuto část dne připravit s předstihem dostatek pití i jídla.  Přístav bývá v létě dost rozpálený a předražené pití si tam určitě kupovat nechcete. Pro tyto účely je skvělý například Lidl, který je hned u pobřežní ulice před přístavem.

A jak vypadá vlastní nalodění a cesta na obří superlodi ? To se dozvíte v dalším článku…