Je brzké prosincové ráno, když vyjíždíme tmou kolem Mariánské a Božího Daru až na vrcholové parkoviště krále Krušných hor – Klínovce. Ve 1244 je pěkná kosa, cca. -5C a přestože dole sněhu moc není, tady je opravdová zimní pohádka. Nakonec jsme dali na Víťovy rady a nejeli na Ryžovnu. Tam je na planinách ještě vidět vykukující tráva. Klínovec je jiné kafe.
Sundáváme Freewalky z batohů, upínáme do nich boty a vydáváme se směrem k Meluzíně. Vlekaři ještě spí, všude je ticho, jen perfektně upravené sjezdovky dávají tušit, že za pár hodin tady bude rušno. Nás ale zajímá volný terén. Zaplouváme do lesa plného prašanu. Lyže krásně nesou a s typickým křupáním se mezi stromy prokousáváme níže pod vrchol.
Vidíme maximálně stopy zvěře, jednou křižujeme jakýsi skialpinistický trail, jinak je sněhobílý povrch panenský. V jednom místě překonáváme koryto potoka a za ním přijde špičková zábava. David totiž předvádí unikátní držkopád a s efektním žuchnutím mizí v oblacích bílého prašanu. Mám to ! Řvu smíchem a navíc radostí, že se mi Mistra podařilo natočit.
Za chvilku docházíme k velikému přístřešku ,, Pod traverzem“. Nebe se začíná balit do růžovo-fialova, svítání začíná. A bude to pecka ! Předpověď lhala, melo být zataženo – tohle je bonus. Při pravuji si drona a vzlétám. Je to dechberoucí. To budou fotky a video. David zatím ,,vaří“ – rozuměj připravuje na pánvičce slaninku a volská oka. Tradice, je tradice a navíc to v přírodě tak skvěle chutná.
Kolem nás je ticho, vše se barví do oranžové, slunce začíná svojí každodenní pouť. Kdo nezažil, nepochopí. Je to daleko intenzivnější, než v létě. Ten sníh a mráz tomu zážitku dávají jiný rozměr.
Nasycení vejci i zážitky vyrážíme zpět k autu. Jsou to necelé dva kilometry, z nichž část musíme jít vzhůru jednou z Klínoveckých sjezdovek. Jde to v pohodě, tulení pásy lepí dobře. Jen mraky nedočkavých lyžařů a snowboarďáků už brázdí pistu, takže jdeme opatrně po jejím okraji. Právě teď vynikne ten kontrast osamoceného svítání někde v přírodě a té komerce kolem. A možná že nám někteří z nich i trochu závidí…
