The abandoned Greek baths of Loutra Eleftheron – hot springs and secrets

We’ve been through a lot in Greece since 1997. However, this year’s trip to Loutra Eleftheron is indelibly etched in our memories. The experience I’m about to tell you about ranks in the top 10. It is a mixture of bizarreness, wonder, splendour and sadness. But first things first…

Minimum of information

This trip In Greece was born in my head like many similar ones. I just sit over Google maps and see what’s interesting in the area. I scroll along the coastline, the beaches, click on users‘ photos. And then something catches my eye! The name Loutra (Czech for spa) Eleftheron just off the sea near the former main road from Thesaloniki to Kavala. It’s supposed to be some kind of extinct thermal baths. Apart from a few photos there is really extremely little information on the internet. nothing about the history, nothing about when the baths were closed or how and when they were created. Anyway, we’ll do some research, it’s a bit cloudy, so we’ll go for a swim in the thermal baths. It’s about 40 km from Asprovalta, where we’re staying.

Loutra Eleftheron - like the world after the apocalypse

The way to the place is not difficult, the navigation leads us simply, along the former main road to Kavala. And then there is the exit to the left and the classic blue and white sign Loutra Eleftheron 1 km. But after a while of driving we start to stare with our mouths open! The vegetation surrounding the road thickens and in some places is so constricted by climbing ivy, brambles and thorns that we have to zigzag. Here and there the tarmac has cracked under the force of clubbing roots – nature is taking its toll. All that’s missing now are the zombies and the impression of the apocalypse is complete. After a while we see a few cars, a rusty gate and a few people returning with towels around their necks. We’re right here.

Beyond the gate, blocked by branches and rocks, is another world. Various buildings are scattered among the lush vegetation, grass and massive plane trees. For some, their purpose is obvious, as they are marked with a sign (e.g. restaurant.) For others, we can only guess what they were used for. Greek sprayers are on the rampage here, as they are here, so everything is properly tagged. But junk like shrapnel, plastic, etc. is not here. It’s an urbexer’s dream. In one of the buildings, which was probably used for medical treatments, there are still bathtubs and a pool with thermal water. But we want to bathe in nature, as we saw it in the few available photos on Google.

IMG 6385
Gateway to the former Eleftheron Spa
IMG 6397
The spa restaurante
Termální pramen
The first of the hot springs
IMG 6398
Hotel or headquarters? Just Crazy

Let's warm our bones!

And just behind one of the first buildings we find the first thermal pool just above the river. We continue upstream past the main spa building over the bridge. One of the semi-dilapidated buildings apparently houses the local hippies. But we are interested in the river and what flows into it. We take off our shoes and wade across. It’s suspiciously warm and as we get closer to the other bank, where a small stream flows into it, the temperature rises. Here’s another thermal spring! The air is a little thick with the smell of hydrogen sulphide and there are interesting green rows growing by the spring and the feast is warming up nicely. This is very close to us Karlovy Vary people. As more people start to arrive we move to the first spring. We load ourselves in our swimsuits into the hot water. It’s under a cloud outside, so the sun is making up for it today. We also walk through the lukewarm thermal river, The water temperature at the springs outlet ranges from 36 to 42 degrees Celsius. It is rich in sulphur sources, so it is ideal for musculoskeletal disorders (osteoarthritis, rheumatoid arthritis, back pain, etc.) and skin diseases. However, you can’t stay in such warm water for long, the sulphur smell is a bit confusing to the senses, but otherwise it is really pleasant. Thoroughly warmed up, we pack up to leave. The sun comes out and we’ll go to the sea today to cool down. 

IMG 6403
Thermal spring on the right
IMG 6444
Cool hot tub over the river

The mystery is not solved...

Only after returning home do I find that the main natural thermal pool is located further upstream. What is still a mystery to me is the minimal information about this location. Such a Thracian Area 51… Although I did find a little something on Greek Wikipedia. It sheds some light on some questions, but it makes me want to do more research.

IMG 6391
Hotel?

What does Wikipedia say?

The thermal springs of this area have been known since antiquity. Probably there was an ancient city of Apollonia , whose name is related to the thermal springs. The waters of the springs have a chloride composition with hydrogen sulphide and have a temperature of 37 to 41,5 °C. Their total surface supply is estimated at about 267 cubic metres per hour, and their waters are considered suitable for musculoskeletal disorders, skin diseases, circulatory disorders, inhalation therapy for asthma, etc. Today, 31 buildings have been preserved in the spa. The oldest preserved building is the Ottoman bath house from the end of the 18th century. The area was transformed into a spa town when Zachos, a tobacco merchant, took over its operation from the Ottoman government in 1908-1910. The buildings attributed to him are the „Amfipolis“ and „Pangaeo“ hotels and the ground floor of the restaurant building. Due to the great distance of the spa town from any settlement, various shops were built there, such as a bakery and a grocery store. The buildings in the spa town continued to be constructed throughout the 20th century, creating a small settlement that is now completely abandoned.. but why?

Levné ubytování v Černé Hoře

I pro letošní sezónu zůstává Černá Hora pro českého turistu jednou z nejlevnějších destinací, co se ubytování u moře týče. V tomhle ohledu jí může konkurovat snad jen Albánie, nebo Bulharsko.

Jeďte sami bez cestovky

I v tomto případě platí, že když se vydáte do Černé Hory po vlastní ose autem (už jsem o tom psal) , většinou ušetříte. Pokud nechcete spát v autě a nepojedete na jeden zátah, bude Vás to stát cca. o tisícovku víc, za spaní po cestě v Chorvatsku, nebo Bosně. Ale i cesta může být cíl a nasajete i vůni cizích krajin postupně.

montenegro2 4
Když se ubytujete dále od moře na obrázku vpravo, výrazně ušetříte

Jak je to s cenami?

Hned když začnete procházet nabídky ubytování na Jadranu například na Booking.com naskytne se vám první srovnání. Chorvatsko je prostě o dost dražší. I to byl důvod, proč jsme jeli do Černé Hory. Podobně jako u Chorvatska platí, že čím jižněji se vydáte, tím budou ceny příznivější.

Nejdražší apartmány a penziony najdete u velkých turistických letovisek blíže k HR hranici. Podél Kotorského zálivu, v centru Budvy a Bečiči jsou ceny obvykle nejvyšší. Podobná je situace u luxusního letoviska Sveti Stefan, nebo Petrovac. Ve Sutomore se už začíná situace maličko lepšit a v Baru už najdete spoustu apartmánů za celkem nízké ceny. Tady je to ale dané tím, že Bar je spíše průmyslové město a přístav. I když i kolem něj najdete slušné pláže, jsou i romantičtější místa.

montenegro2 3
Na jih od letoviska Petrovac se dá najít také výhodné ubytování

I v Bečiči nebo v Budvě se dá výhodně bydlet

Najít dobrou cenu na ubytování v sezóně je ve velkých turistických centrech někdy celkem problém. Pokud se však budete držet některých pravidel, není to nemožné. Mám pro vás pár doporučení.

  • vybírejte apartmány dále od moře – máte přece auto a na pláž si můžete dojet
  • zkuste kromě Bookingu také airbnb.com – my jsme měli na tomto ubytovacím vyhledávači cenu o cca. 5 tis. levnější než jí to samé zařízení mělo na Booking.com
  • menší vesnice s omezenou infrastrukturou mají příznivější ceny, než velká letoviska, kde jsou supermarkety a mraky taveren

V Budvě, Kotoru, Bečiči, nebo Tivatu to znamená jet obvykle pár set metrů, nebo kilometrů na úbočí hor. Sice to bývá někdy klikatá úzká silnička ale dostnete se dál od ruchu diskoték a společnost Vám budou dělat jen cikády a cypřiše. A ten výhled z výšky na Jadran? K nezaplacení.

Takhle parádně jsme bydleli v apartmánech resortu Maslinjak. Sice jsme do obchodu chodili pěšky, nebo autem, ale úžívali jsme si luxusu, který by stál dole u pláže o mnoho více.

maslinjak2 1
Resort Maslinjak nad Bečiči

Jih je nejlevnější

Nejnižší nabídky najdete tradičně v destinaci Ulcinj, nebo Utjecha. Pobřeží tady už není tak divoké a horské masívy tak vysoké jako kolem Boky Kotorské a Budvy, ale zase jdou tady rozlehlé písčité pláže. Prostě, čím blíže k Albánii, tím levněji

sutomore gb3af09d9b 640
Pláž v Sutomore

O tom, jak se dostanete do Černé Hory autem jsem psal zde

Nejlepší pláže v Černé Hoře – Budva a okolí

Máte rádi koupání v moři? Pokud vyrazíte do Černé Hory, podobně jako my, po vlastní ose, možná Vám přijde vhod pár rad, kde najít v okolí letoviska Budva ty nejlepší pláže. V jednom z předchozích příspěvků jsem vám popisoval, jak jsme se dostali do Černé hory autem a teď se podíváme blíže na to, kde se dá dobře odpočívat na pobřeží.

Kde není hlava na hlavě?

Pokud jste si pro svůj pobyt vybrali Budvu a budete se opalovat a koupat právě v tomto rušném letovisku, počítejte s tím, že hlava na hlavě tady v sezoně určitě bude. Máte-li s sebou auto, nebo si jej na místě půjčíte, můžete si trochu soukromí najít na plážích nedaleko města.

Pláž Jaz

Jednoznačně naše největší favoritka mezi plážemi kousek od Budvy. Dojedete na ní za nějakých 10-125 minut autem. Pravda, zpáteční cesta může být nekolikanásobně delší, protože se budou vracet i další výletníci, ale stojí to za to. Záliv s pláží Jaz je dlouhý několik kilometrů a plázž uvidíte z výšky už při cestě po pobřežní silnici. Příjezd je pohodový, parkování zdarma v platanovém lesíku, nebo u krajnice poblíž okruhu pro minikáry. Klidnější a romantičtější část je na levé straně, možná i díky tomu, že za přílivu se musíte kolem skalisek brodit kousek vodou. Čím dál vlevo, tím více soukromí a klidu. I proto sem chodí hlavně místní. Voda čisťounká, malé oblázky, někde dokonce písčité výchozy.

jaz

 

Pláž Jaz u Budvy

jazz

 

Skvělá pláž Jaz

Pláž Buljarica

Parádní pláž vzálená asi 20 km od souměstí Budva/Bečiči. Pojedete podél pobřeží panoramatickou silnicí, kolem ostruvku Sveti Stefan, kolem letoviska Petrovac stále na jih. U samoobsluhy ve vesničce Buljarica sjedete doprava k moři a stejnojmenné pláži. Zpočátku je pláž více písčitá a pozvolnější , vzdálenější konec je více kamenitý. bohužel i zde se podobně, jako na jiných plážích v Monte Negro již platí parkovné. V přední části je pár restaurací, bar, malý autokemp a sprchy. Pláž je dlouhá několik kilometrů a příjezd k ní je nekomplikovaný a pohodový.

buljarica

 

Dlouhá pláž Buljarica

Pláž Peražica Do

Tahle pláž není kilometry dlouhá, ale má své velké kouzlo a trochu bizarní kulisu. Tou není nádherná příroda a útesy, ale torzo nedostavěného mega hotelu, který zde zůstal jako memento po zkrachovalém projektu. Kdo ví jak dlouho zde ještě bude. Výhodou této pláže je ale bezplatné parkování a křišťálově čistá voda, bílé oblázky a skaliska. Nejsou zde žádné velké restaurace, jeden dva bary, sprchy a WC. Maličkou nevýhodou je trochu krkolomný přístup autem po strmé asfaltce. Takže hezky na jedničku a nezapomenout kroutit volantem!

perazica do

 

Romantická pláž Peražica Do

Ubytování Budva a Bečiči

pokud nechcete bydlet přímo v rušném centru těchto spojených letovisek, poohlédněte se po nabídkách dále od moře. 1-2 km nad hlavní třídou je klídek, vane tu větřík a ceny jsou o dost mírnější. Nejlepší nabídku penzionů najdete níže na mapě:

Booking.com

Černá Hora autem – díl. první, vzhůru do Bosny

Přemýšleli jste někdy o dobrodružné cestě za sluncem a slanou chutí pořádných mořských vln ? Už Vás nudí Bibione, Istrie, nebo další profláknutá letoviska? Vydejte se do Černé Hory autem.

Plánujeme cestu

Nápad jet do Černé Hory po vlastní ose už mi zrál v hlavě pár let. Troufnu si říci, že v cestování po vlastní ose už nejsme žádní nováčci a tak se nám po cestách našeho milovaného Řecka i jinam  zachtělo zakusit Balkán v jeho syrovější podobě. Ona cesta do země Helénské přes Srbsko a Makedonii má taky něco do sebe, ale tohle by mohlo být ještě o něco dobrodružnější. A tak vybíráme nejlepší cestu, pátráme v diskusích a sledujeme facebookové skupiny a sosáme informace na cestu.

IMG 20170816 153317

Všechno je jinak, aneb malá komplikace

Vyrážíme za svítání, jednoho srpnového dne. Plán je jasný. Večer dojet cca. 1000 km do Bosny a Hercegoviny a tam se ubytovat. Dávno už netrháme rekordy v tom , jak dlouho pojedeme bez spánku. Prostě na pohodu dojet, odpočinout si a ráno vyrazit dál na jih. Celá cesta by měla mít cca. 1400 Km, což nám po zkušenosti s cestami do Řecka připadá jako slabý odvar. Avšak chyba lávky, následující hodiny nám ukáží, že nic není tak, jak si člověk naplánuje. Máme jet přes Cheb, Německo, Rakousko a Slovinsko, podobnou trasou, kterou používají tisíce Čechů mířících do Chorvatska. Právě poslední zmiňovanou zemi bychom měli projet kolem Záhřebu po dálnici a pak už směřovat do tajemné Bosny. 

Někde v Rakousku

Jenže ono se to lehko řekne, ale hůř udělá. Jsme cca. 40 km od domova, když Davidovi na dálnici do Chebu praskne na Passatu jakási hadička od chladiče a jeho auto je rázem nepojízdné. Naštěstí má jiné auto u baráku, takže se jen krátce telefonicky domluvíme, že než ho odtahovka odveze a přehodí věci do druhého vozu, my pojedeme dál. Máme před ním tak náskok cca. 3 hodiny a zůstali jsme na to prozatím sami. Trochu nám zacvakají půlky, když se nám u jedné mýtnice, kdesi před Slovinskem rozsvítí kontrolka motoru a auto netáhne. Nu což, vypnout motor, chvíli počkat a nouzák je fuč. Na klidu to nepřidá, ale probíjíme se dál. Pak už zbývá jen koupit nekřesťansky drahou slovinskou dálniční známku  a po pár kilometrech sjíždíme u města Ptuj z hlavního tahu vedoucího na Jih.

Malý, ale šikovný přechod Zavrč

Chceme se za každou cenu vyhnout věčně přecpanému SLO/HR přechodu Macelj. Jednak je na dálnici a přísun aut je tam značný, druhak nevíme co tam s kolonou udělá kontrola COVID opatření. Vybrali jsme si proto malý přechod Zavrč – Dubrava Križovljanska kousek víc na východ. A udělali jsme dobře. Před námi je asi jedno auto a kontrola QR certifikátů je bleskurychlá. Příjemná celnice nám jen sdělí, že na průjezd Chorvatskem máme 12 hodin. Natankujeme, dáme si kafe na Lukoilu a míříme kolem města Varaždin na dálnici, která nás přiblíží Bosně. 

Přes Jasenovac do postele

bosna

Jsme na chorvatské dálnici a frčíme si to k bosenské hranici. Tady tušíme trošku zásek. Jsme na to psychicky připraveni, ale čekat někde pár hodin kvůli kolonám na přechodech se nám nechce. Přeci jenom, Chorvatsko už je v Schengenu, navíc je tu ta blbá Korona. Vybíráme si tedy menší ,,granični prelaz“ a nejedeme přes frekventovaný Nova Gradiška, ale přes Jasenovac. Jestli Vám je to poslední jméno povědomé, tak vězte, že tam byl obří koncentrační tábor, největší na Balkáně. Míjíme ho po okresce a raději ani nemyslíme na to co se tam za války dělo. Kousek dál už je po přejetí řeky Sávy bosenská hranice. Čekání minimální ! Snad jen 10 minut a jsme v zemi, kde jsme předtím nikdy nebyli. Je  znát, že Bosna je chudší zemí, o to však zajímavější. Krajina je plná náhodně respawnovaných traktorů v různém stádiu rezivění, klasické balkánské rozestavěné baráky bez omítky střídají haciendy místních pracháčů. Po cca. 20 km konec děravé asfaltky a jako  zázrak se zjevuje kus dokončené dálnice. Začíná perfektní jízda za pár Euro po novém povrchu směr Banja Luka. Je to dálnice duchů, jede po ní jen pár aut. Radost netrvá dlouho, po cca. 30 km dálnice  končí a my vjíždíme do Banja Luky a centrem se posouváme k cíli, kterým je cca. 80 km vzdálený Motel Stečak pod obcí Jajce. Naneštěstí je v Banja Luce objížďka, takže se suneme městem celkem pomalu. Alespoň vidíme pravý balkánský cvrkot, lidi koupající se v řece i celkem šílenou dopravu. Pomalu se blíží večer, ale i v zapadajícím slunci vnímáme tu nádheru za městem. Jedeme kolem řeky Vrbas, sevřené v úzkém údolí. Kolem se začínají zvedat kopce, sem tam tunel, úzká silnice, místy se nám skalní stěny téměř otírají o zpětní zrcátka. Začíná divočina! V jednom místě se kaňon otevírá a vidíme scény jak z Vinnetoua. Posledních 50 km do motelu utíká opravdu pomalu. Už toho máme celkem dost a když si představíme, že David s rodinou to pojede v noci, vůbec mu nezávidíme. 

Parádní ubytování

IMG 20210809 070024

Ještě poslední tunel, pár vesniček s minarety a jsme na konci dnešní cesty. Motel Stečak jsme si zarezervovali na Booking.com i kvůli tomu, že je hned vedle silnice. Hlavně je to ale úžasně levné a podobá se to noclehu v srbském hotelu Groš. Noc pro čtyři osoby se snídaní za nějakých 1100 Kč! Na parkovišti je nějak živo. Probíhá tu svatba a děcka jsou ze zahalených muslimských ženščin zprvu trochu paf. Všichni jsou ale v pohodě, mix zahalených i odhalených řádně nasává v knajpě, Alláh ne Alláh. Nevěsta mohutně bafá v vodnice, tančí se o 106. Check-in je v pohodě, jen klukům na recepci řekneme ať nám dají klíče i pro kamarády, že přijedou ,,later“ , že problem with Car atd… Hotýlek je super, velký pokoj, koupelna, čisto. Tak rychle šup vybalit pár věcí a mastíme dolů do hospůdky na nějaký balkánský nášup. Naporoučíme si čevap, bosenské pivko, ražniči, chicken burger, srpski salat a nějaké místní limonády. Nálož jako blázen a plný stůl za 500 Kč v přepočtu. No neber to! Číšníci příjemní, celkově uvolněná atmosféra. A když za tmy dorazí unavený David, dáme si ještě další pivko a těšíme se na další den, kdy máme dojet ,,pouhých “ 350 km.  O tom, že to ale nebude taková ,,brnkačka“ však nemáme tušení. Ale o tom až v dalším článku..

Díl druhý – z Bosny do Černé Hory