Syma X5C – recenze, můj první dron – Evoluce začíná

Většina z nás zatoužila někdy podívat se na svět z ptačí perspektivy. Proto chodíme na rozhledny, proto lezeme po horách nebo létáme letadlem.  Ovšem jak si udělat si letecké fotky, videa v místech kde nejsou výhledové kopce, rozhledny, nebo je země placatá jak pizza z Kauflandu ?  Volba zněla jasně – pořídím si dron s kamerou !  JBalení Dronu Syma X5ciž před tím jsme se pokoušeli přidělávat kameru izolepou na RC vrtulník, ale není to prostě ono. Takže jednoho dne vybaluji z krabice svou první  quadrokoptéru.  Je to Syma X5c . Jeho popis zní lákavě :  HD kamera, dobrá stabilita letu, podsvícení, snadná ovladatelnost, focení i  natáčení, kryty vrtulí a  gyroskop.

Naivní očekávání , že budu tvořit nádherná videa a fotky z výšky vzaly brzxy za své.  Stabilní za letu je, dosažená výška je parádní, ovládání celkem intuitivní. Bohužel malá kamerka není samozřejmě na gimbalu a určitě není HD ,což je na výdledcích znát. Video je roztřesené, máznuté a fotky opravdu nestojí za řeč.  Model nemá GPS, takže na tlačítko „Return to home” zapomeňte. Když tohoto rošťáka ztratíte z dohledu těžko ho budete nahánět zpět. To se stalo párkrát i mně. Doporučuji nezkoušet zbytečně dosah signálu, protože když ho ztratíte , je zle a nemáte možnost koptéru jakkoli ovládat.

Syma X5c
Syma X5c

Příznivé je, že náhradní díly koupíte na Aliexpressu nebo Ebay za pár dolarů a i baterie jsou levné a vydrží docela dlouho udržet stroj ve vzduchu. Suma sumárum – nečekejte zázraky, je to hračka pro první seznámení s drony ale díru na Youtube nebo Instagramu s ním neuděláte. Ale na druhou stranu , za pár stovek jsem si vyzkoušel model, který mne donutil posunout se dále.  A o tom kam vedla má cesta od Syma X5C napíšu v příštím příspěvku….

Podle mých posledních zjištění koupíte tento model nejvýhodněji u shopu RC KANE

syma728x90-1464257501.gif

A tady je ještě video které jsem točíl na chatě :

a toto dělal nějaký větší machr :

 

 

Testování lyží Sporten Free Walk

Je nedělní ráno 5.1. a budík mne neuprosně tahá již v 05:10 z postele. Au to néé. Ale kdo chce něco zažít, musí obětovat i spánek. Za chvíli už dupu po schoděch s batohem na kterém sou připnuty nové lyže. No lyže… Ony jsou to takové hybridní sněžnico – lyžo – skialpo – běžky. Už od 24.12. kdy je donesl Ježíšek pod stromek jsme se s klukama těšili jak je otestujeme. Nasedám ke Stevovi  v Nejdku nabereme Tonyho a frčíme do hor.

Původně byl v plánu Havranní vrch , ale vzhledem k tomu , že dole ve 430 m.nm. mrholí, zvolili jsme Blatenský vrch, kde bude jistota sněhu. Ještěže tak. V Horní Blatné lehce sněží , okolní planiny jsou přikryté bílou peřinou. Jak by taky ne, budeme se pohybovat ve výšce 900 až 1041 m.n.m. , tak kde jinde by měl být v lednu sníh , když ne tady.  Za poslední lampou sundaváme „stoje” z báglu . Upnutí lyží Free – Walk je velmi jednoduché. Je to stejný systém jako u snowboardu. Lyže jsou dlouhé 120 cm , a část skluzníce je opatřena tulením pásem pro stoupání. Po chvíli testování již víme jak našlapovat a cesta ubíhá skvěle. Bohužel pod Vlíčí Jámou se kvůli hrudkovatému firnu musíme stočit na otevřenou pláň. Nakonec se to ukazuje jako skvělý nápad, protože zde si teprve svobodně užíváme možností chůze po sněhu.

Na krustě je navátá vrstvička prašanu, prkna fungují jak mají a cesta ubíhá. Po chvíli zjišťujeme jak našlapovat , aby tulení pás držel a neklouzali jsme zpět. Připojujeme se na lesní cestu, která slouží i jako sáňkařská dráha a směle vykračujeme k vrcholu. Nazpátek to bude asi sranda, protože cesta má v některých místech docela spád. A to ještě netušíme , že za chvíli začne namrzat.

U rozhledny si v cykloboudě na vařiči usmažíme již tradiční snídani – volská oka s kolečky klobásy, doplníme tekutiny čajem a protože začíná foukat a být pěkná kosa, vydáváme se dolů.

Ovšem teď nastává ta pravá legrace. Teprve se učíme jak nové nářadí na nohách kočírovat. Máme zlozvyk ze sjezdovek, brzdit smykem a zatáčet po hranách. Teď na to můžeme zapomenout. Tady platí jiná pravidla. Zatáčí se hlavně tzv. telemarkem s jednou pokrčenou nohou, jenže na té ledové krustě nejde ani to.  A tak se svítáním nese smích, nadávky a tupý zvuk padajících těl.

Nakonec v pořádku dorážíme dolů k autu do Blatné , nasyceni zážitky a s hlavou plnou plánů kam vyrazit až bude všude hluboký prašan..

 

Vyrazíme na skialpy ?

Pořídíli jsme si malou hračku pro velké kluky. Tako ski-alpo-lyžo-sněžnice od Sportenu. A zítra ráno je chceme hned otestovat. Jenže tady ve 430 m.n.m stále prší a sníh pomalu mizí. Vyjde to ? Nevyjde ? Půjdeme na Havranní Vrch nebo na Blateňák ? To ukáže až zítřek…Tak dobrou noc.

Havranní Vrch