Copywriting, recenze produktů, letecké foto, video a střih

Nejlepší přenosný gril do kempu?

Posted on 2. 4. 20222. 4. 2022 by pedro73

Jaké jsou ty nejlepší grily pro kempování se stanem , nebo karavanem? A podle čeho je vybírat? Určitě znáte ten pocit, když sedíte před stanem, nebo karavanem v kempu u moře o kolem se line vůně grilovaných ryb, nebo jiného masa. Tak se pojďme podívat na seznam těch nejlepších grilů, taky aby jste mohli brzy připravovat lahůdky i vy.

Přenosné plynové grily

U tohoto řešení je potřeba si uvědomit, že budete potřebovat zdroj plynu, který nemusí být v každé destinaci , kam cestujete jednoduše dostupný. U grilů, které fungují na 2 kg PB lahev to většinou není problém, nehledě na to, že Vám tato náplň vystačí na celou dovolenou. Problematičtější to může být u kartušových plynových grilů. Některé používají modré kartuše Campingaz, které v každé zemi neseženete. Lepší je to s dostupností šroubovacích kartuší typu Coleman. Pojďme se tedy podívat, které jsou podle mě nejlepší plynové grily do kempu

Plynový gril Outwell Asado

Velmi povedený a skladný gril s lávovými kameny. Kameny skvěle udržují teplo a dávají jídlu autentickou chuť. Má sklopné
nožičky a žáruvzdornou rukojeť. Dobrř se čistí a grilovací polička se rychle vyjímá.

Funguje na 2 kg PB lahev, takže nezapomeňte na potřebné hadice.

Party grill Campingaz 400

Multifunkční přenosný gril a vařič Je ideální pro dlouhodobé kempování nebo pro použití do karavanu. Má odnímatelné nožičky a dá se složit do praktické přepravní tašky. Součástí grilu je drátěný rošt, praktický tál s teflonovou vrstvou. Zajímavostí je smaltované víko, které se dá použít jako pánev WOK.

Party grill Campingaz 200

Můj favorit mezi vařiči a grily. Tento kompaktní model nezabere mnoho místa a má jednoduché ovládání. Používá kartuše Campingaz CV Plus a disponuje elektronickým piezzo zapalováním.

Stolní gril CADAC Citi Chef 40

Kompaktní, přenosný gril, ideální do kempu. Má robustní konstrukci, nepřilnavou grilovací plochu s keramickým povrchem. Kryt má dokonce teploměr a žáruvzdornou povrchovou úpravu. Dražší, ale vymakaný model.

Recenze DJI Action 2

Posted on 12. 3. 202213. 3. 2022 by pedro73

Malá outdoorová kameta DJI Action 2 se měla stát konkurentem pro monopol akčních kamer GoPro. Jak se jí to povedlo? Vše se dozvíte v mojí recenzi.

Jsem malá, ale šikovná...

Člověk by si skoro řekl, že na trhu akčních outdoorových kamer ho už nic nemůže překvapit. A ejhle, je tu DJI Action 2. Měl jsem tu čest vyzkoušet mnoho jiných kamer od Xiaomi, přes nejrůznější modelové řady GoPro, až po šikovné stabilzované kamerky DJI Pocket. Model Action 2, je tak trochu od každého něco. Pojďme se podívat, co mě na ní baví a co naopak štve…

Láska v kostce...

Hranatá DJI Action 2 je novou generací akčních kamer od mého oblíbeného DJI. Mohl jsem díky ní rozšířit flotilu příslušenství, které zahrnuje dron Mavic 2 zoom a již zmiňovanou kameru Osmo Pocket. A vyplatilo se počkat. Zatímco první řada DJI Action se spíše podobala GoPro Hero , nová kamera má svou vlastní vizi. Předně se přestala označovat jako OSMO a jde vlastní cestou.

Na první pohled

Hlavní jednotka kamery DJI Action 2 je jednoduchá, kompaktní a váží pouhých 56g! V porovnání s GoPro Hero 10, které váží cca. 150g je to příjemná změna. Hlavně, když jí potřebujete připevnit na helmu, nebo hrudník nebudí takovou pozornost.

Kamera je prostě čistá a minimalistická. A vypadá robustně. Je vyrobená z tvrzeného kovu a skla Gorilla Glass.

Hlavní jednotka má k dispozici je jediné tlačítko, které ovládá napájení i spoušť fotoaparátu. Další ovládací prvky najdete na malé zadní obrazovce. Ta je dotyková a překvapivě ostrá. Nenajdete zde žádný slot pro MicroSD. Musíte si prostě vystačit s 32GB vnitřní paměti. Není zde ani USB konektor pro nabíjení. Znamená to, že kamerku budete muset magneticky dokovat buď s napájecím modulem, nebo s modulem přední dotykové obrazovky (oba nabízejí USB-C porty a sloty MicroSD)

Zajímavé varianty

DJI Action 2 k dispozici ve dvou variantách. Prvním je tzv. Power Combo, které se skládá z hlavní jednotky, napájecího modulu (ten prodlužuje výdrž baterie na celkem 180 minut a přidává slot pro kartu MicroSD), magnetické šňůrky a krátkého kabelu USB-C pro nabíjení. Varianta Dual Screen Combo nabízí vlastně to samé, ale přidává magnetický adaptér s kulovým kloubem (k upevnění fotoaparátu na stativ, selfie tyč, nebo cokoli s držákem ve stylu GoPro) Adaptér nahrazuje napájecí modul, je vybaven dotykovou obrazovkou OLED, slotem MicroSD, čtyřmi mikrofony a vydrží až 160 minut záznamu.

Jednoduché ovládání

Uvedení kamery do provozu je snadné. Nainstalujtete si aplikaci DJI Mimo na telefon s Android nebo iOS, zapnete kameru a spárujete obě zařízení. Poté můžete snadno měnit nastavení, lze spustit, nebo zastavit nahrávání. Alternativně lze procházet nabídky na zadní obrazovce fotoaparátu.

Konečný verdikt

DJI Action 2 splňuje vše, co byste od akční kamery očekávali. Navíc nabízí výše zmíněný magnetický držák. Kamera dokáže nahrávat videa v nejrůznějších rozlišeních a FPS, dokáže pořizovat 12MP statické snímky, ale také zpomalené, časosběrné a hyperlapsové sekvence. Kromě toho nabízí připojení Wi-Fi i Bluetooth. Po nastavení a propojení se smartphonem umožňuje živé streamování na Facebook a YouTube. Aplikace DJI Mimo není zbytečně složitá, uživatelské rozhraní je intuitivní. Software obsahuje sadu nástrojů pro úpravy záznamu a sdílení. Action 2 nemá 23MP fotografie a 5,3K rozlišení videa jako GoPro Hero10 Black. Má fotografie v rozlišení až 12MP a videa v rozlišení 4K, 2,7K nebo 1080p. V tak miniaturním těle ale poskytuje překvapivě přirozené a ostré fotografie s vysokým kontrastem. V čem však GoPro poráží, je zorné pole. S vypnutou elektronickou stabilizací obrazu nabízí Action 2 ultraširoké 155º zorné pole. Hero10 Black má zorné pole 132º.

Černá Hora autem – díl. první, vzhůru do Bosny

Posted on 3. 2. 202225. 3. 2023 by pedro73

Přemýšleli jste někdy o dobrodružné cestě za sluncem a slanou chutí pořádných mořských vln ? Už Vás nudí Bibione, Istrie, nebo další profláknutá letoviska? Vydejte se do Černé Hory autem.

Plánujeme cestu

Nápad jet do Černé Hory po vlastní ose už mi zrál v hlavě pár let. Troufnu si říci, že v cestování po vlastní ose už nejsme žádní nováčci a tak se nám po cestách našeho milovaného Řecka i jinam zachtělo zakusit Balkán v jeho syrovější podobě. Ona cesta do země Helénské přes Srbsko a Makedonii má taky něco do sebe, ale tohle by mohlo být ještě o něco dobrodružnější. A tak vybíráme nejlepší cestu, pátráme v diskusích a sledujeme facebookové skupiny a sosáme informace na cestu.

Všechno je jinak, aneb malá komplikace

Vyrážíme za svítání, jednoho srpnového dne. Plán je jasný. Večer dojet cca. 1000 km do Bosny a Hercegoviny a tam se ubytovat. Dávno už netrháme rekordy v tom , jak dlouho pojedeme bez spánku. Prostě na pohodu dojet, odpočinout si a ráno vyrazit dál na jih. Celá cesta by měla mít cca. 1400 Km, což nám po zkušenosti s cestami do Řecka připadá jako slabý odvar. Avšak chyba lávky, následující hodiny nám ukáží, že nic není tak, jak si člověk naplánuje. Máme jet přes Cheb, Německo, Rakousko a Slovinsko, podobnou trasou, kterou používají tisíce Čechů mířících do Chorvatska. Právě poslední zmiňovanou zemi bychom měli projet kolem Záhřebu po dálnici a pak už směřovat do tajemné Bosny.

Jenže ono se to lehko řekne, ale hůř udělá. Jsme cca. 40 km od domova, když Davidovi na dálnici do Chebu praskne na Passatu jakási hadička od chladiče a jeho auto je rázem nepojízdné. Naštěstí má jiné auto u baráku, takže se jen krátce telefonicky domluvíme, že než ho odtahovka odveze a přehodí věci do druhého vozu, my pojedeme dál. Máme před ním tak náskok cca. 3 hodiny a zůstali jsme na to prozatím sami. Trochu nám zacvakají půlky, když se nám u jedné mýtnice, kdesi před Slovinskem rozsvítí kontrolka motoru a auto netáhne. Nu což, vypnout motor, chvíli počkat a nouzák je fuč. Na klidu to nepřidá, ale probíjíme se dál. Pak už zbývá jen koupit nekřesťansky drahou slovinskou dálniční známku a po pár kilometrech sjíždíme u města Ptuj z hlavního tahu vedoucího na Jih.

Malý, ale šikovný přechod Zavrč

Chceme se za každou cenu vyhnout věčně přecpanému SLO/HR přechodu Macelj. Jednak je na dálnici a přísun aut je tam značný, druhak nevíme co tam s kolonou udělá kontrola COVID opatření. Vybrali jsme si proto malý přechod Zavrč – Dubrava Križovljanska kousek víc na východ. A udělali jsme dobře. Před námi je asi jedno auto a kontrola QR certifikátů je bleskurychlá. Příjemná celnice nám jen sdělí, že na průjezd Chorvatskem máme 12 hodin. Natankujeme, dáme si kafe na Lukoilu a míříme kolem města Varaždin na dálnici, která nás přiblíží Bosně.

Přes Jasenovac do postele

Jsme na chorvatské dálnici a frčíme si to k bosenské hranici. Tady tušíme trošku zásek. Jsme na to psychicky připraveni, ale čekat někde pár hodin kvůli kolonám na přechodech se nám nechce. Přeci jenom, Chorvatsko už je v Schengenu, navíc je tu ta blbá Korona. Vybíráme si tedy menší ,,granični prelaz“ a nejedeme přes frekventovaný Nova Gradiška, ale přes Jasenovac. Jestli Vám je to poslední jméno povědomé, tak vězte, že tam byl obří koncentrační tábor, největší na Balkáně. Míjíme ho po okresce a raději ani nemyslíme na to co se tam za války dělo. Kousek dál už je po přejetí řeky Sávy bosenská hranice. Čekání minimální ! Snad jen 10 minut a jsme v zemi, kde jsme předtím nikdy nebyli. Je znát, že Bosna je chudší zemí, o to však zajímavější. Krajina je plná náhodně respawnovaných traktorů v různém stádiu rezivění, klasické balkánské rozestavěné baráky bez omítky střídají haciendy místních pracháčů. Po cca. 20 km konec děravé asfaltky a jako zázrak se zjevuje kus dokončené dálnice. Začíná perfektní jízda za pár Euro po novém povrchu směr Banja Luka. Je to dálnice duchů, jede po ní jen pár aut. Radost netrvá dlouho, po cca. 30 km dálnice končí a my vjíždíme do Banja Luky a centrem se posouváme k cíli, kterým je cca. 80 km vzdálený Motel Stečak pod obcí Jajce. Naneštěstí je v Banja Luce objížďka, takže se suneme městem celkem pomalu. Alespoň vidíme pravý balkánský cvrkot, lidi koupající se v řece i celkem šílenou dopravu. Pomalu se blíží večer, ale i v zapadajícím slunci vnímáme tu nádheru za městem. Jedeme kolem řeky Vrbas, sevřené v úzkém údolí. Kolem se začínají zvedat kopce, sem tam tunel, úzká silnice, místy se nám skalní stěny téměř otírají o zpětní zrcátka. Začíná divočina! V jednom místě se kaňon otevírá a vidíme scény jak z Vinnetoua. Posledních 50 km do motelu utíká opravdu pomalu. Už toho máme celkem dost a když si představíme, že David s rodinou to pojede v noci, vůbec mu nezávidíme.

Parádní ubytování

Ještě poslední tunel, pár vesniček s minarety a jsme na konci dnešní cesty. Motel Stečak jsme si zarezervovali na Booking.com i kvůli tomu, že je hned vedle silnice. Hlavně je to ale úžasně levné a podobá se to noclehu v srbském hotelu Groš. Noc pro čtyři osoby se snídaní za nějakých 1100 Kč! Na parkovišti je nějak živo. Probíhá tu svatba a děcka jsou ze zahalených muslimských ženščin zprvu trochu paf. Všichni jsou ale v pohodě, mix zahalených i odhalených řádně nasává v knajpě, Alláh ne Alláh. Nevěsta mohutně bafá v vodnice, tančí se o 106. Check-in je v pohodě, jen klukům na recepci řekneme ať nám dají klíče i pro kamarády, že přijedou ,,later“ , že problem with Car atd… Hotýlek je super, velký pokoj, koupelna, čisto. Tak rychle šup vybalit pár věcí a mastíme dolů do hospůdky na nějaký balkánský nášup. Naporoučíme si čevap, bosenské pivko, ražniči, chicken burger, srpski salat a nějaké místní limonády. Nálož jako blázen a plný stůl za 500 Kč v přepočtu. No neber to! Číšníci příjemní, celkově uvolněná atmosféra. A když za tmy dorazí unavený David, dáme si ještě další pivko a těšíme se na další den, kdy máme dojet ,,pouhých “ 350 km. O tom, že to ale nebude taková ,,brnkačka“ však nemáme tušení. Ale o tom až v dalším článku..

Díl druhý – z Bosny do Černé Hory

Nejlepší drony pro rok 2022

Posted on 25. 1. 202226. 1. 2022 by pedro73

I letos jsem pozorně sledoval jaké novinky se objevují na trhu dronů. Sám jsem hrdým majitelem modelu DJI MAVIC 2 PRO v provedení ZOOM a tak mě zajímá, co dalšího by mohlo v budoucnu rozšířit můj letovy park.

Ohromí nás něco v roce 2022 ?

Je potřeba si přiznat že díky Koronavirové krizi se vývoj nepatrně zbrzdil,ale ani to nevedlo k tomu, že by někteří výrobci nepřišli s novými Drony které nabízí doposud nevídané funkce. Podívejme se tedy na nejočekávanější a možná i nejprodávanější drony letošního roku:

Ryze Tech Tello – Kvadrokoptéra hlavně pro děti a začátečníky. Nabízí 5MP kameru, HD720 video, doba letu je cca. 13min Ideální pro učení, pořizování selfie, nabízí i řadu autonomních programů.

DJI Mini 2 – ultralehký skládací dron, Tento model již má 3osý gimbal s 4K kamerou, Umí dělat kvalitní 12MP fotografie. Skvělých je také až 31 minut letu. Díky rozhraní OcuSync 2.0 nabíží až 10km HD video přenos. S hmotností necelých 249 g váží asi tolik jako jablko a vejde se do dlaně.

DJI Mavic Air 2 – Tohle už je opravdu celkem slušná ,,mašinka“. Za vše hovoří 48MP kamera, 4K Video a 1/2″ CMOS snímač. Samozřejmostí je 3osý gimbal a velmi slušný letový čas až 34 min. Vypadá tak trochu jako menší bratr Mavic 2 Pro a skoro tolik toho i umí..

Autel EVO II – jeden z mála skládacích dronu, které zdárně konkurují monopolu DJI. Nabízí 8K kameru s 1/2″ čipem a objektivem s čtyřnásobným optickým zoomem. Fotografování zvládá v rozlišení 48 MPx a nahrávání videí v kvalitě až 8K (25fps). Dron má 12 antikolizních čidel a žž 40 minut letového času.

DJI Mavic 3 – aneb, to nejlepší na konec. Kdo to s natáčením videí myslí vážně, měl by zbystřit! Tot je poctivý kamerový dron s 4/3 CMOS Hasselblad kamerou. Umí také 5,1K video, má všesměrové snímání překážek. Výjimečný je také 46 minutový letový čas.

A rada na závěr? Určitě nevybírejte jen podle tohoto seznamu. Projděte si recenze, podívejte se na videa na Youtube. Pokud chcete kvalitní dron sáhněte po některém z vyšší řady od DJI. A hlavně, nenakupujte v pochybných čínských e-shopech. Úspora pár stovek, za ztrátu záruky u dronu za 30 tis. opravdu nestojí.