Právě jsme se vrátili ze zimních prázdnin z Německa. (Ostatně mezi námi, nevím proč se jim normálně říká „jarní prázdniny”, když letos byly v půlce února. ) A výsledek – jsem nadšen. Ano přispěly k tomu 4 dny absolutně skvělého slunečného počasí, ale i tak tahle oblast předčila naše očekávání. Já jí tedy trošku znám z léta, kdy s klukama zlézáme Alpské kopce a i sem jsme jednou zabrousili. Ale zpět k věci… Lyže i sáně jsou naložené a vyrážíme směr Mnichov. Do cíle naší cesty, kterým je městečko Pfronten je to asi 420 km. A to je první věc, kterou vnímám jako výhodu. Žádných 700 km do Itálie, žádná dálnice v Rakousku, žádný Brenner. Navíc před Mnichovem uhnete na západ směr Kempten a vyhnete se tak zácpám, které jsou kolem bavorského velkoměsta takřka. Pak sjížídíme směr Kaufbeuren a Markoktoberdorf a stále plynulou jízdou přijíždíme do Pfronten.
Hory přímo nad městem jsou nádherně zasněžené, v 8,5 tisícovém městečku je sněhu taky dost – takže lyžovat se bude ! A to i přesto že dolni stanice lanovky leží v nadmořské výšce 850 m.n.m.. Ale pozor – tady je potřeba malé upozornění. Střediska v Allgäu určitě nejsou vhodná pro ty, kteří chtějí lyžovat na 100 km sjezdovek. Tady jsou skicentra menší, zato pohodovější, a samozřejmě levnější. Levnější oproti jiným Alpským střediskům. Když jsme si ale porovnali 4 hodinový rodinný skipas, byli jsme příjemně překvapeni. Srovnatelně velký Plešivec u nás v Kruškách by nás vyšel dráž. Nebudu Vás déle napínat a uvedu pár čísel. V nejbližším středisku Breitenberg je 14 km sjezdovek a 2 dospělí a 2 děti (6 a 12 let) jsme zaplatili 52 EUR. To jde ne ?
Lyžování : Dolní stanice lanovky Breitenbergbahn je na druhém konci města směrem k rakouským hranicím, které jsou od ní asi 800 m. Parkoviště samozřejmě zdarma. Malé čtyřmístné kabinky nás vyvážejí do 1500 m pod kopec Breitenberg , který dal celému středisku jméno. Je tam nádherné panorama. Dole vidíte prakticky rovinu s jezery Forggensee a zasněžená pole. Nad váme se tyčí zubatý břeben Brentenjoch (2000 m.n.m.) a magický skalnatý obr Aggenstein. Právě tyhle dva kopce jsme kdysi zlézali. Mrkněte na naše letní video z Aggensteinu zde .
Z konečné kabinky se ještě vyvážíme čtyřsedačkou na nejvyšší bod odkud můžete sjíždět. Ten je těsně pod krajnicí 1700 m. Ano není to oproti ledovci , nebo známým střediskům v Rakousko moc vysoko, ale sněhu jsou tady hromady. Sedačka je starší bez ”bubliny” , ale nám to nevadí. Alespoň krásně vidíme ty poloprázdné sjezdovky. Je úterý a po manšestru se prohání snad 30 lyžařů. Takže si dovedete představit ty fronty.. haha.. Nejsou absolutně žádné. Máme těch 14 kiláků prakticky jen pro sebe. Podél sedačky vede ještě jedna kotva , jejíž konec dole nevidíme a úplně nahoře končí další dlouhý kotvový vlek Aggensteinlift . Ten je dnes bohužel kvůli lavinovému nebezpečí uzavřený. Sjezdovky jsou poctivé červené a široké.
Každopádně pro úplné začátečníky to není. Ty můžete učit snad jen na malém lanovém dětském vleku kousek nad výstupem z kotvy zvané Mittaglift. Ale pravdou je, že je tady tak málo lidí, že i začátečníci mohou švihat prudší pasáže napříč a nikomu to nevadí. Co se ale dětem i nám líbilo nejvíc ? Tím byl sjezd do údolí . Je na mapě sjezdovek označen jako ”Talabfahrt ” a má slušných 6 km. A když ho natáhnete až z horní sedačky, projedete se určitě přes 8 km. Nejdřív sjedete kolem Aggensteinliftu , pak po loukách do lesa. Tady po urolbované cestě stále svižně dolů až za můstek přes potok. Tady je jediné místo které mě štvalo. Tak 100 m musíte prostě bruslit. I kdyby jste se rozjeli na max, tak tohle místo nepřejedete. Ale dál už začíná super zábava – serpentiny pod kabinovou lanovkou.
Opravdu svižný sklon, rychlost se nabírá skvěle a když zatáčky krájíte v náklonu jste rádi, že je cesta tak široká. Vyjedete z lesa, zabalíte se do sjezdového postoje a dofrčíte až k údolní stanici Breitenbergbahn. Parádní zábava. A to jsem Vám ještě nenapsal o 6,5 km sáňkařské dráze, kterou jsme také okusili. O té třeba někdy příště.
Něco o ubytování : Bydleli jsme v Allgäuer Appartmenthaus za naprosto skvělou cenu 236 Eur (asi 6200 Kč) na 4 noci pro 4 lidi. Chce to hledat na Booking a určitě najdete něco v tomhle apartmánovém domě, nebo jinde ve městě. Náš přechodný byt měl 40 m2 . Sice nebyl zařízen kdovíjak moderně, ale nic tam nechybělo. Platit se dalo kartou, dokonce to nechtěli ani hned, ale raději jsem to udělal hned a měl pak čistou hlavu. Děti zajímala samozřejmě Wifina, nás nadchl výhled na hory a velký balkón. Co je ale v tomhle ubytku super je to, že v dolní části je společenská místrost, ping-pongový stůl, sauna a solárko.
Vše ZADARMO v ceně už tak výhodného ubytování. Celý check-in proběhl bez problémů. Holčina sice neuměla ani slovo anglicky, ale nakonec jsme se nějak domluvili. Klíče jsme pak nechali v košíku u recepční kanceláře a odjeli domů. Oni mi vůbec lidi v Allgäu připadali nějak víc usměvaví než třeba Němci tady u nás v Sasku.
Něco o městě: V Pfronten nechybí nic. Je tady železnice i hustá autobusová síť. Tyhle dopravní prostředky máte navíc taky ZDARMA. Pohlídejte si , aby vám v ubytování dali tzv. Gastekarte. Tu si jen v bude nebo vlaku pípnete a jedete. Přibližně v okruhu cca. 30 km kolem města. Třeba do Rakouska do Reutte, nebo na zámek Neuchwanstein atd. Jizdní řád najdete v info-centru, nebo bude brožurka určitě na ubytku ve stojanu s prospekty. O nákupy nemusíte mít taky strach – my jsme využívali V-Markt a NORMU . Pro ty kdo nakupují v Německu není žádné tajemství, že ceny jsou často nižší než u nás.
No a potom je tedy Alpenbad. Bazén kousek od našeho penzionu, do kterého dojdete pěšky za 10 minut. Vevnitř velký bazén a dětské brouzdaliště, pro zábavu ještě můžete využít docela dlouhý tobogán. Nejlepší byl ale stejně venkovní bazén s výhledem na zasněžený Breitenberg. Voda teplá jak ve vířivce a ten pohled na hory k nezaplacení. A když už jsme u toho placení. Cena za 4 hodiny rodinná vstupenka 15 EUR po ukázání Gastekarte (jinak 18 EUR)
Důležité informace :
Ubytování Allgauer Apartmenthaus
Ono je to tedy kousek nad Jácvhymovem, směr Nové Město (tady bacha na název , žádné Město tam není, jen pár domků směrem na Mariánskou ) Většina lyžařů nadržených na bílé pláně ho míjí cestou na Klínovec , nebo Boží Dar. A to je možná dobře. Ona už cesta tam je trochu schovaná. V prudkém kopci u Jáchymovského kostela musíte doleva, kolem bývalých uranových dolů se zanoříte do kopců a po cca. 1,5 km už vás v zatáčce cedule dovedou až k Nápravovi. Nevím proč se to tak jmenuje snad podle majitele ? Každopádně je tady velké parkoviště, ze kterého je nástup rovnou k vleku. A to fakt oceňuji. V Perninku nabo na Plešivci musíte vláčet lyže přes parkoviště na nástup na vleky, taky můžete prakticky od auta dojet k vleku. Ty jsou tady na Novém Městě tři. Vlevo poma, která občas nepříjemně na nástupu nadskakuje. Ta obsluhuje červenou a úzkou černou sjezdovku . Vpravo je kotva, která vás vyveze na temeno kopce. Odtud máte nádherný výhled na krále Krušných hor – Klínovec.
Svahy jsou orientované severně, nejvyšší bod kolem 900 m.n.m , takže odpoledne už na nich moc slunce není, zato nejsou rozbředlé. Z kotvy se můžete spustit širokou téměř 900 m dlouhou modro/červenou sjezdovkou dolů, nebo to říznout doleva lesní spojkou na mírnou louku s dětskou pomou. Pro děti ideální svah na učení a pro vás chvíle pohody, kdy se koukáte na sluncem ozářený Klínovec a letmo kontrolujete děcka jestli to na vleku dávají. Ten kdo nepotřebuje desitky kilometrů sjezdovek si tohle středisko oblíbí. Je ještě příjemně zastaralé – čipy tady nečekejte, permice mají z laminovaného papíru, takže rollery s sebou, případně vám vlekař dá provázek na připevněník bundě. Ale o sjezdovky se tu starají skvěle, bufet je hned u dojezdu. Krušnohorská pohoda – a to to přeci jde. Ti z vás, kteří člou tento článek a nemají to tak blízko jako my, se můžou ubytovat třeba v Jáchymově nebo na Mariánské a těch pár kilometrů si dojet autem.
