Rubrika: Lyžování

Tipy na lyžování nejenom v Krušných Horách

Ubytování a lyžování Rauris, Salcbursko

Posted on by pedro73

Když jsme letos odjeli na lyže do oblasti Rauris v Rakousku, začal týden s počasím, kterému v německy mluvících zemích říkají Kaiserwetter. A stálo to za to, lyžovačka to byla opravdu jako pro císaře pána.

Rauris Waldalmbahn
Rauris – stanice lanovky Waldalmbahn

Jedeme do Rakouska

Jelikož ubytování jsme vybírali už dlouho před únorovým odjezdem, mohli jsme si ještě vybírat. I proto jsme si vybrali ubytování v Embachu – vesničce asi 10 km od Raurisu. Nevadí nám, že budeme těch 10 minut dojíždět autem. Máme rádii po lyžování klid a navíc ta cena, za kterou jsme 75m prostoru ve venkovské chalupě získali byla neodolatelně nízká. Cesta do údolí Raurisertal z ČR je jednoduchá. My KV kraje jedeme přes Cheb, Mnichov, směr Salzburg a kolem něj stále po dálnici vedoucí na Villach. Kromě rakouské dálníční známky nepotřebujete peníze na žádné tunely, ani mýto. U Bischofshofenu sjedete na Sankt Johhann im Pongau a za chvíli jste tam. Suma sumárum 500 km a 5-6 hodin cesty.

Lyžování Rauris – Hochalmbahnen

Raurisertal je slepé boční údolí v Vysokých Taurách a jde určitě o klidnější část Alp. Do známějšího Zell am See, nebo Wagrainu je to kolem 30-ti km, do Bad Gasteinu ještě o něco . Kdo chce zábavu, ruch a drahé skipasy ať zamíří tam. V Raurisu je to jiné. Samotně městečko má koem 3 tis. obyvatel, ale je to spíš taková větší vesnice s promenádou, Sparem, Billou a pár obchody. Nástupní stanice do lyžařského střediska s 35 km tratí jsou dvě. První a hlavní nástupní místo je u velkého parkoviště kde začíná kabinová lanovka Hochalmbahn. Další nástup je možný kousek níže u tak trochu retro dvousedačky Kreutzboden.

Ceny skipasů

Vzhledem k tomu, že jde o menší a tak trochu zastrčené středisku, jsou tady skvělé ceny. Celodenní skipas stojí nějakých 50 EUR (2023) což je proti Bad Gasteinu, nebo Wagrainu, které jsou zapojené do sítě Ski-Amadé (68EUR) dost výhodné. Ceník a mapu oblasti najdete zde.

A samotné lyžování?

Sjezdovky v Raurisu
Prosluněné a široké modré pisty v nejvyšších partiích.

Lyžařské středisko je to sice v porovnání se sousedními rakouskými giganty malé, ale příjemné. Kabinka vás vyveze nad úzkou černou sjezdovkou přes jednu mezistanici asi do 1700 m. a pokud přestoupíte na další kabinu, vyvezete se až do slušných 2160 m.n.m. ve stanici Gipfelbahn. A když si sundáte lyže, můžete vystoupat na vrchol Schwarzwand s nádherným výhledem do výšky 2194 m.n.m. Od hodní stanice se linou široké modré sjezdovky- pěkně přehledné, s parádními výhledy. Tady s rodinou užijete. Nejsou zde nebezpečná místa a muldy ani odpoledne. Kromě toho je u stanice Hochalmbahn Family ski park s tunelem, slalomem, skoky a dalšími vymoženostmi pro malé i velké neposedy. Dlouhou modrou spojovací cestou pak můžete přejet do protilehlého úbočí kde je další kabinová lanovka Waldalmbahn. Na této straně jsou sjezdovky trošku svižnější a hlavně červené. Zvláště dlouhý sjezd k dvousedačce je celkem rychlý. Nudit se v Raurisu prostě nebudete.

Ubytování v oblasti

embach
Vesnička Embach

Dostatek ubytovacích kapacit v údolí Raurisertal určitě na Bookingu najdete. Otázkou je, kolik za nocleh chcete utratit. My našli skvělé ubytování v Haus Riedmann v Embachu a dojížděli těch pár kilometrů autech. Pokud chcete bydlet přímo ve středisku, zkuste se podívat na pár tipů zde.

Haus Riedmann

Backcountry na Klínovci s lyžemi Sporten Freewalk

Posted on by pedro73

Je brzké prosincové ráno, když vyjíždíme tmou kolem Mariánské a Božího Daru až na vrcholové parkoviště krále Krušných hor – Klínovce. Ve 1244 je pěkná kosa, cca. -5C a přestože dole sněhu moc není, tady je opravdová zimní pohádka. Nakonec jsme dali na Víťovy rady a nejeli na Ryžovnu. Tam je na planinách ještě vidět vykukující tráva. Klínovec je jiné kafe.

Přístřešek pod Klínovcem

U přístřešku pod Traverzem

Sundáváme Freewalky z batohů, upínáme do nich boty a vydáváme se směrem k Meluzíně. Vlekaři ještě spí, všude je ticho, jen perfektně upravené sjezdovky dávají tušit, že za pár hodin tady bude rušno. Nás ale zajímá volný terén. Zaplouváme do lesa plného prašanu. Lyže krásně nesou a s typickým křupáním se mezi stromy prokousáváme níže pod vrchol.

265646001 5276255089057496 4627564970089244529 n

Klínovec 1244 m.n.m.

Vidíme maximálně stopy zvěře, jednou křižujeme jakýsi skialpinistický trail, jinak je sněhobílý povrch panenský. V jednom místě překonáváme koryto potoka a za ním přijde špičková zábava. David totiž předvádí unikátní držkopád a s efektním žuchnutím mizí v oblacích bílého prašanu. Mám to ! Řvu smíchem a navíc radostí, že se mi Mistra podařilo natočit.

Za chvilku docházíme k velikému přístřešku ,, Pod traverzem“. Nebe se začíná balit do růžovo-fialova, svítání začíná. A bude to pecka ! Předpověď lhala, melo být zataženo – tohle je bonus. Při pravuji si drona a vzlétám. Je to dechberoucí. To budou fotky a video. David zatím ,,vaří“ – rozuměj připravuje na pánvičce slaninku a volská oka. Tradice, je tradice a navíc to v přírodě tak skvěle chutná.

Kolem nás je ticho, vše se barví do oranžové, slunce začíná svojí každodenní pouť. Kdo nezažil, nepochopí. Je to daleko intenzivnější, než v létě. Ten sníh a mráz tomu zážitku dávají jiný rozměr.

Nasycení vejci i zážitky vyrážíme zpět k autu. Jsou to necelé dva kilometry, z nichž část musíme jít vzhůru jednou z Klínoveckých sjezdovek. Jde to v pohodě, tulení pásy lepí dobře. Jen mraky nedočkavých lyžařů a snowboarďáků už brázdí pistu, takže jdeme opatrně po jejím okraji. Právě teď vynikne ten kontrast osamoceného svítání někde v přírodě a té komerce kolem. A možná že nám někteří z nich i trochu závidí…

Finské lyže OAC Skinbased, nebo snežnice ?

Posted on by pedro73

V době kdy na horách přibývá sníh je dobré popřemýšlet o tom jakým způsobem se budete v terénu pohybovat. Jednou z obvyklých možnosti jsou samozřejmě běžky. Pokud si vyberete backcountry model dostanete se zřejmě i tam ,kam se normální běžkař nedostane . Budete o něco zvýhodněni v pohybu mimo stopu, ale brzy zjistíte že chcete něco více. A právě k tomu vám slouží backcountry lyže nebo sněžnice.

Takto používají “finské“ lyže borci ze severu

Na našich toulkách pláněmi kopci Krušných hor používáme obojí. Jak sněžnice, tak tzv. finské lyže. Obojí má své pro i proti. Pojďme se podívat jaké jsou mezi tímto vybavením rozdíly a kdy je používat.

Způsob uchycení na botu:

V tomto jsou sněžnice i námi používané freewalk lyže podobné. Obojí můžete připevnit na běžnou zimní obuv pomocí vázání, které je velmi podobné tomu snowboardovému. Má ale volnou partu která vám umožňuje pohodlně chodit.

Způsob pohybu v terénu

Se sněžnicemi i speciálními lyžemi se můžete pohybovat v podobném terénu a na podobné výšce sněhu. Výhodou sněžnic je , že většina modelů například Inook mají na spodní ploše zoubky, kterými se pevně zaseknou do firnu nebo tvrdého sněhu. Lyže Sporten Freewalk, nebo finské lyže OAC Skinbased, které používáme tuto možnost nenabízí. Zato ale mají část skluznice opatřenou integrovaným tulením pásem podobně jako skialpinistické lyže. To vám umožňuje stoupat mírným svahem, bez toho aby lyže prokluzovala dozadu. Nepočítejte ale s tím že s nimi vyjdete nějaký strmý svah napřímo. Ten budete muset spíše traverzovat . Sněžnice jsou v tomto ohledu výkonnější. Největší výhodou hybridních lyží je možnost se pěkně projet ze svahu. Ideální je kopec s dostatkem prachového sněhu ve kterém je trocha místa na manévrování. Tyto lyže díky volné patě a široké základně neumožní klasické plužení, nebo zatáčení. Při troše šikovnosti se však dá naučit telemarková technika díky které se budete pohybovat po zasněžených svazích s lehkostí Krakonoše.

Nezapomeňte že tulení pásy na lyžích Skinbased by se neměly namočit do vody protože potom se obalí sněhem a přestanou plnit svoji funkci.

Rozdíl mezi finskými lyžemi OAC Skinbased a Sporten Freewalk

Tyto lyže jsou zásadě velmi podobné i když pár rozdílů mezi nimi najdete. To bývá příčinou častého škádlení mezi námi. Nutno podotknout že finské lyže OAC jsou o dost dražší než jejich tuzemský bratříček. Vázání mají podobné, ale rozdíl je hlavně v tom že mají i zvednutou patu .

Nezapomeňte na hůlky

Pro pohyb na backcountry lyžích jsou hůlky nezbytnosti. Můžete použít klidně trekové teleskopické hole se širokým sněhovým kotoučkem. Neuděláte určitě chybu pokud si půlky vezmete i pro pohyb na sněžnicích. Ušetříte tak mnoho sil a získáte lepší rovnováhu.

Kde koupit ?

Pravdou je, že moc firem tyto lyže nenabízí. Mrkněte na heureku, kde je má třeba Hudy a pokud jste od nás z Krušných hor, můžete si je koupit, nebo půjčit v Nejdku u Krále. https://www.facebook.com/bicyklykral/

Podívejte se na videa které jsme natočili v terénu a uvidíte že se s nimi dá zažít spoustu dobrodružství a legrace.

Ryžovna a Mrtvý rybník – Loučení se sezónou ?

Posted on by pedro73

Letošní zima v Krušných Horách byla po dlouhé době skvělá . Co se týče sněhu , nemohli jsme si v horních partiích Krušných Hor stěžovat. Ale jak rychle přišla, tak rychle v březnu oděsla. Alespoň v nížinách. A tak jsme si za ní dojeli na hřeben. Tam kde to máme rádi, do jedné z nejkrásnějších oblastí – mezi Ryžovnu a Boží Dar.  Počasí slibovalo azurovou oblohu, takže plán zněl jasně – východ slunce .

IMG 20190323 084918Dny už se prodlužují, takže budíček na 4:50 není zrovna příjemný, ale pro krásu se musí trpět, jak praví klasik.  Vyrážím pro Tonyho do Nejdku, cestou se k nám připojí Tajemný Krušnohorec Víťa a valíme výš a výš.. Silnice mezi Hřebečnou a Ryžovnou je sice stále lemována sněhovými bariérami, ale je průjezdná, takže auto necháváme až v sedle. Obloha už se varví, mozol vyjde co nevidět. Takže rychle skialpo lyže na nohy a šlapene na odlesněný kopec Nad Ryžovnou do výšky 1054 m.n.m.

Vytahuji svého DJI Mavic Zoom  a kromě fotek oranžového kotouče, pořizujeme i nějaká videa. Samozný vrchol páté nejvyšší hory Krušných hor je vlastně jen taková louka porostlá nově vysázenými smrky. Nejlepší výhledy jsou spíše na západ, takže se domlouváme, že se tady někdy objevíme právě na západ slunce. Víťa vymyslel, že se půjdeme mrknout na Mrtvý Rybník, takže vyrážíme po chvíli dál.  Sněhová krusta je stále umrzlá a krásně jede. O co víc lyže Sporten Freewalk jedou, o to hůže se řídí a tak po chvíli trefuji malý smrček a kácím se za všeobecného veselí na sníh. Pak chvíli tápeme a hledáme cestu k Mrtvému Rybníku. Jsme díky širokým lyžím mimo značené cesty i běžkařské tratě, o to je to zábavnější.

Po chvíli se Viťas zorientuje a rozlehlou planinou sjíždíme až k němu. O tom, že před námi leží rozlehlý rybník napájený temnou vodou z rašelinišť není moc známek. Jeho hladinu stále kryje led a sníh a je tedy dokonale maskován v krajině. Naštěstí přítoky jsou patrné, takže máme představu , kde je pod sněhem pevná zem a kde již začíná vodní plocha.  Slunce začíná nabírat na síle, přestože je teprve 8:00 ráno. Nikde nikdo, jen my , modrá obloha, bílé pláně, smrky a zurčící přítoky. Droník opět úřaduje a já natáčím nejenom okolní krajinu , ale i nebojácného Tajemného , jak se prochází po ledu. Je to k nevíře, ale nepropadne se. Tady ve výšce přes 1000 m.n.m. je opravdu ještě zima, přestože dole už propuklo jaro. Děláme svou klasickou Krušnohorskou snídani . Na vařiči se smaží volské oko se slaninou, k tomu čaj a kafe z termosek. Neskutečná pohoda.

Po snídani přecházíme boční stranou led Mrtvého Rybníka a vydáváme se  po stále ještě sjizdné běžkařské magistrále k autům.  Cesta na lyžích prosluněnou planinou nad Hřebečnou je už jen třešničkou na dnešním outdoorovém dortu..