Černá Hora autem – díl. první, vzhůru do Bosny

Přemýšleli jste někdy o dobrodružné cestě za sluncem a slanou chutí pořádných mořských vln ? Už Vás nudí Bibione, Istrie, nebo další profláknutá letoviska? Vydejte se do Černé Hory autem.

Plánujeme cestu

Nápad jet do Černé Hory po vlastní ose už mi zrál v hlavě pár let. Troufnu si říci, že v cestování po vlastní ose už nejsme žádní nováčci a tak se nám po cestách našeho milovaného Řecka i jinam  zachtělo zakusit Balkán v jeho syrovější podobě. Ona cesta do země Helénské přes Srbsko a Makedonii má taky něco do sebe, ale tohle by mohlo být ještě o něco dobrodružnější. A tak vybíráme nejlepší cestu, pátráme v diskusích a sledujeme facebookové skupiny a sosáme informace na cestu.

IMG 20170816 153317

Všechno je jinak, aneb malá komplikace

Vyrážíme za svítání, jednoho srpnového dne. Plán je jasný. Večer dojet cca. 1000 km do Bosny a Hercegoviny a tam se ubytovat. Dávno už netrháme rekordy v tom , jak dlouho pojedeme bez spánku. Prostě na pohodu dojet, odpočinout si a ráno vyrazit dál na jih. Celá cesta by měla mít cca. 1400 Km, což nám po zkušenosti s cestami do Řecka připadá jako slabý odvar. Avšak chyba lávky, následující hodiny nám ukáží, že nic není tak, jak si člověk naplánuje. Máme jet přes Cheb, Německo, Rakousko a Slovinsko, podobnou trasou, kterou používají tisíce Čechů mířících do Chorvatska. Právě poslední zmiňovanou zemi bychom měli projet kolem Záhřebu po dálnici a pak už směřovat do tajemné Bosny. 

Někde v Rakousku

Jenže ono se to lehko řekne, ale hůř udělá. Jsme cca. 40 km od domova, když Davidovi na dálnici do Chebu praskne na Passatu jakási hadička od chladiče a jeho auto je rázem nepojízdné. Naštěstí má jiné auto u baráku, takže se jen krátce telefonicky domluvíme, že než ho odtahovka odveze a přehodí věci do druhého vozu, my pojedeme dál. Máme před ním tak náskok cca. 3 hodiny a zůstali jsme na to prozatím sami. Trochu nám zacvakají půlky, když se nám u jedné mýtnice, kdesi před Slovinskem rozsvítí kontrolka motoru a auto netáhne. Nu což, vypnout motor, chvíli počkat a nouzák je fuč. Na klidu to nepřidá, ale probíjíme se dál. Pak už zbývá jen koupit nekřesťansky drahou slovinskou dálniční známku  a po pár kilometrech sjíždíme u města Ptuj z hlavního tahu vedoucího na Jih.

Malý, ale šikovný přechod Zavrč

Chceme se za každou cenu vyhnout věčně přecpanému SLO/HR přechodu Macelj. Jednak je na dálnici a přísun aut je tam značný, druhak nevíme co tam s kolonou udělá kontrola COVID opatření. Vybrali jsme si proto malý přechod Zavrč – Dubrava Križovljanska kousek víc na východ. A udělali jsme dobře. Před námi je asi jedno auto a kontrola QR certifikátů je bleskurychlá. Příjemná celnice nám jen sdělí, že na průjezd Chorvatskem máme 12 hodin. Natankujeme, dáme si kafe na Lukoilu a míříme kolem města Varaždin na dálnici, která nás přiblíží Bosně. 

Přes Jasenovac do postele

bosna

Jsme na chorvatské dálnici a frčíme si to k bosenské hranici. Tady tušíme trošku zásek. Jsme na to psychicky připraveni, ale čekat někde pár hodin kvůli kolonám na přechodech se nám nechce. Přeci jenom, Chorvatsko už je v Schengenu, navíc je tu ta blbá Korona. Vybíráme si tedy menší ,,granični prelaz“ a nejedeme přes frekventovaný Nova Gradiška, ale přes Jasenovac. Jestli Vám je to poslední jméno povědomé, tak vězte, že tam byl obří koncentrační tábor, největší na Balkáně. Míjíme ho po okresce a raději ani nemyslíme na to co se tam za války dělo. Kousek dál už je po přejetí řeky Sávy bosenská hranice. Čekání minimální ! Snad jen 10 minut a jsme v zemi, kde jsme předtím nikdy nebyli. Je  znát, že Bosna je chudší zemí, o to však zajímavější. Krajina je plná náhodně respawnovaných traktorů v různém stádiu rezivění, klasické balkánské rozestavěné baráky bez omítky střídají haciendy místních pracháčů. Po cca. 20 km konec děravé asfaltky a jako  zázrak se zjevuje kus dokončené dálnice. Začíná perfektní jízda za pár Euro po novém povrchu směr Banja Luka. Je to dálnice duchů, jede po ní jen pár aut. Radost netrvá dlouho, po cca. 30 km dálnice  končí a my vjíždíme do Banja Luky a centrem se posouváme k cíli, kterým je cca. 80 km vzdálený Motel Stečak pod obcí Jajce. Naneštěstí je v Banja Luce objížďka, takže se suneme městem celkem pomalu. Alespoň vidíme pravý balkánský cvrkot, lidi koupající se v řece i celkem šílenou dopravu. Pomalu se blíží večer, ale i v zapadajícím slunci vnímáme tu nádheru za městem. Jedeme kolem řeky Vrbas, sevřené v úzkém údolí. Kolem se začínají zvedat kopce, sem tam tunel, úzká silnice, místy se nám skalní stěny téměř otírají o zpětní zrcátka. Začíná divočina! V jednom místě se kaňon otevírá a vidíme scény jak z Vinnetoua. Posledních 50 km do motelu utíká opravdu pomalu. Už toho máme celkem dost a když si představíme, že David s rodinou to pojede v noci, vůbec mu nezávidíme. 

Parádní ubytování

IMG 20210809 070024

Ještě poslední tunel, pár vesniček s minarety a jsme na konci dnešní cesty. Motel Stečak jsme si zarezervovali na Booking.com i kvůli tomu, že je hned vedle silnice. Hlavně je to ale úžasně levné a podobá se to noclehu v srbském hotelu Groš. Noc pro čtyři osoby se snídaní za nějakých 1100 Kč! Na parkovišti je nějak živo. Probíhá tu svatba a děcka jsou ze zahalených muslimských ženščin zprvu trochu paf. Všichni jsou ale v pohodě, mix zahalených i odhalených řádně nasává v knajpě, Alláh ne Alláh. Nevěsta mohutně bafá v vodnice, tančí se o 106. Check-in je v pohodě, jen klukům na recepci řekneme ať nám dají klíče i pro kamarády, že přijedou ,,later“ , že problem with Car atd… Hotýlek je super, velký pokoj, koupelna, čisto. Tak rychle šup vybalit pár věcí a mastíme dolů do hospůdky na nějaký balkánský nášup. Naporoučíme si čevap, bosenské pivko, ražniči, chicken burger, srpski salat a nějaké místní limonády. Nálož jako blázen a plný stůl za 500 Kč v přepočtu. No neber to! Číšníci příjemní, celkově uvolněná atmosféra. A když za tmy dorazí unavený David, dáme si ještě další pivko a těšíme se na další den, kdy máme dojet ,,pouhých “ 350 km.  O tom, že to ale nebude taková ,,brnkačka“ však nemáme tušení. Ale o tom až v dalším článku..

Díl druhý – z Bosny do Černé Hory

Nejlepší lednice do karavanu ?

Vybrat správnou ledničku do karavanu je docela věda. Je  důležité zaměřit nejenom na rozměry, ale na některé další detaily a parametry, které jsou pro cestování karavanem, nebo obytným automobilem klíčové. Udělali jsme to za vás a z nabídky na českém trhu jsme vybrali ta nejlepší chladící zařízení pro cestování. Záměrně se nezmiňujeme o cestovních chladících boxech, které si představíme někdy později.

Nejdříve se podíváme na co se za měřit před nákupem.

Volně stojící, nebo vestavěná ?

Karavan je vlastně váš pojízdný byt a výběr ledničky je vlastně podobný jako při koupi lednice do bytu. Chcete volně stojící, nebo vestavěnou ? Vše se odvíjí podle toho jakým disponujete místem. Pokud máte dostatek prostoru doporučujeme spíše volně stojící modely u kterých máte lepší přístup k ovládacím prvkům. Můžete je v také případě potřeby a při kempování na jednom místě vytáhnout do předstanu, nebo venkovní kuchyňky.

Zdroj energie

Většina výkonných ledniček do karavanu nebo kempu používá dva zdroje energie.  Buď je jim napájení energii z autozapalovače, nebo pomocí adaptéru  z elektrické sítě přímo v kempu. Případně jde o stále oblíbenější absorpční plynové ledničky na propan-butan. Nejlepší volbou jsou však kombinované modely nabízející daleko větší svobodu při používání. 

Uvědomte si ale, že absorpční lednice pracují na principu spalování propan-butanu. Proto je nutné odvádět spaliny externím vývodem. Absorpční modely jsou na druhou stranu velmi tiché a účinné. Často je vhodnější vybrat si kombinovaný typ, který můžete ve voze používat na 12V/24 V a po dojezdu do kempu ledničku umístíte do předstanu, nebo pod markýzu, kde jí přepnete na plyn, nebo 220V. 

Nejlepší lednice do karavanu podle letajici-bobr.cz

 
Lednice Dometic CombiCool RF 60 l 2

Dometic CombiCool RF-60

Jeden z nejprodávanějších modelů o objemu 60l. Zaujala nás kvalitním zpracováním a univerzálním použitím. Protože tento kombinovaný model nemá přímo řešený odvod spalin z plynového hořáku, je vhodná pro předstany, nebo pod markýzy. 

+ kombinace plyn/elektřina

–  nelze používat v uzavřeném prostoru

Lednice Engel CK 100 l

Lednice Engel CK-100

Robustní kompresorová lednice o objemu 80l je uložena v odolném kovovém pouzdře. Tento model lze použít jako volně stojící i zabudovat. Pro zabudování je ale potřeba zakoupit příslušný rám. 

+ robustní konstrukce, mrazák

-vyšší cena

Lednice Dometic A803KF l

Lednice Dometic A803KF

Všestranná lednička s možností provozu na plyn, 230 i 12V. Výborná volba do karavanu (při použití na elektřinu). Úsporné absorbční použití oceníte v pod markýzou v kempu. Disponuje dokonce malým mrazákem a celkově pojme až 80l obsahu.

+ mrazák, piezzo zapalování

– nutnost dokoupit regulátor a hadice

2b119329 cestovni lednice gosun chill 40l

Cestovní lednička GoSun Chill 40l

Menší  kompresorová lednice ideální pro osobáky, obytné automobily i karavany. Mátek k dispozici několik možností napájení, podle toho, kde se zrovna nacházíte. Dokáže pracovat nejenom na 12V z autozapalovače, ale i na 220V. Největším trumfem je použití na powerbanku, nebo dokonce solární  panely !

+ teplota -20°C /+20°C

+ solární napájení

– menší objem

Camping Strand – Balatonakali, Maďarsko – recenze

Pokud jste stejní nadšenci jako my a plánujete se vydat do Maďarska se stanem, karavanem, nebo obytňákem, přečtěte si tuto recenzi jednoho z kempů na Balatonu

Tentokrát jsme si pro pobyt u Maďarského moře zvolili protější břeh jezera. Ten na který jsme minulý rok koukali z kempu Vádvirág u Balatonszemes. Tuhle část jsme vůbec neznali a tak i letošní výprava měla trošku objevitelskou příchuť.

První, co jsme udělali ještě před odjezdem, byla rezervace míst. I když kvůli koronaviru bylo všude turistů daleko méně, nevěděli jsme, jestli Maďaři neobsadí kempy kolem Balatonu, místo odjezdu k moři. A udělali jsme dobře. Máte jistotu, že po příjezdu bude Vaše parcela volná a navíc to nestojí ani korunu.

akali
Jsme kousek od vody…

Balatontourist Strand-Holiday Camping se nachází přímo na břehu jezera v poklidné vesničce Balatonakali. Naše cesta vedla přes Třeboň, Rakousko, Sopron Tapolcu. Vyhnuli jsme se tak dálničním poplatkům v ČR, na Slovensku i v Maďarsku. Odbočku ke kempu najdete v cílové destinaci snadno, přejedete železniční přejezd a jste na místě. Na recepci mluví všichni anglicky, s domluvou není problém. Dostanete plánek, kartičku, kterou si dáte za čelní sklo automobilu a jdete na svou parcelu.

IMG 20200815 WA0111
Káry… zábava pro všechny

Už na první pohled je nám jasné , že tenhle bude něco jiného než další kempy provozované sítí Balatontourist. V dobrém slova smyslu. Je menší a klidnější. Navíc jsme dostali pro stany veliké 70m2 parcely kousek od břehu Balatonu. Úplně s přehledem se nám do místa ohraničeného nízkými keříky vejde 5 místný rodinný stan, auto, židličky i stůl. Dokonce se nám mezi stromy podařilo nainstalovat i hamaku. Pomníčky s elektrickými přípojkami jsou blízko, takže nám stačí naše 10 m prodlužovací klubko. Uvnitř kempu je jedna průjezdná asfaltka a všechna kempovací místa, mobilhejmy i chatky jsou napravo od ní. Nalevo je tak 30- 50 m široký pás kde jsou místa pro táborníky bez automobilu, takže tyto placy využívsjí hlavně cyklisté. A za plotem je železnice. Je jednokolejná, bez elektrifikace a jezdí na ní mnohem méně vlaků , než na protější straně Balatonu. V noci skoro žádné a jinak tak jeden za hodinu.

Vybavení, WC, umývárny a další : Je vidět, že tenhle kemp tady byl už za socíku, takže novotou a moderními vymoženostmi nezáří. Zato dýchá klidem a tak trochu nostalgií. Umývárny a WC jsou standardní a čisté, toaleťáku vždy dostatek. Jediné v čem je někdy problém je teplá voda ve sprchách. Večer bývá už vyplácaná, takže je lepší se koupat dopoledne, nebo dříve večer. Budovy se sociálkami jsou v celém kempu tři, což na toto velikostlně postačuje.

Zábava pro děti dospělé : Za umývárnami je hřiště s pár hracími prvky a trampolínou. Kromě toho jsou tady dva starší betonové stoly na stolní tenis. Největší zábavu si ale užijete na šlapacích kárách. Za 150 na hodinu si mohou děti půjčit třeba dvoumístnou káru, se kterou se budete nahánět po celém kempu. Kromě toho se dají na vedlejší městské pláži půjčit šlapadla, kousek nad kempem je půjčovna kol. V zadní části kempu je plocha, kde animátoři Balatontouristu vymýšlejí různé aktivity a soutěže pro děti.

Noční život : Tenhle kemp je fakt spíše pro klidné povahy. Vedle bufetu bývá tedy skoro obden živá muzika. Jinak tady ale “chcípl pes“ 🙂 Což je dobře, protože je tu po 22h velký klid .

IMG 20200814 195950
Z tohohle mola děcka i skákaly. Ale bacha na plavčíka. Nemá to rád.

Jídlo, pití, nákupy: Přímo v kempu obchod není, což někomu může přijít jako nevýhoda. Nemusíte se ale bát. Přímo naproti bráně je u vstupu na městské koupaliště pár obchůdků. s bufetů V jenom mají dokonce i pečivo. Největší trumf je ale zcela nový supermarket FÉK . Je u hlavní silnice a cesta zabere pěšky tak 5 minut. Moderní market s masnou i lahůdkovým pultem jsme využívali opravdu často. Koupíte tu čerstvé maso na večerní grilovačku i nespočet druhů vín v cenách od 30 Kč . Navíc je v něm bankomat !

Koupání – Tak jako jinde na Balatonu je břeh jezera zpevněný kameny a pro vstup do vody jsou k dispozici konstrukce se schůdky. Rozdíl ale je, že v těchto místech je voda hlubší a po pár metrech se dá plavat. Žádné rákosí, sem tam nějaká vodní rostlina a ultrajemný písek. Voda čistá a dál od břehu má barvu skoro jako moře. Pokud chcete lepší služby, zábavu a sprchy přímo u vody, stačí přejít z brány kempu 10 m naproti do areálu městského koupaliště. To je placené a stojí cca. 80 Kč na osobu a den. Najdete v něm ale spoustu bufetů, langoše, toalety, dětská hřiště a spoustu místa na postavení plážového stanu nebo piknikové deky. A malý tip : po 18 hodině se už vstup neplatí a pláž a bary se zavírají až v 1.00 ráno.

Suma sumárum, camping Strand v Balatonakali je super volba hlavně kvůli klidu. Pokud chcete bazén a hodně zábavy , připlaťte si třeba za kemp v Balatonfüredu, nebo Siofóku. Vyspíte se pohodově i díky tomu, že na rozdíl od jiných kempů je železnice méně frekventovaná, než například dvoukolejka u Vádvirágu, kde sviští rychlíky co pár minut. Na výlety k vinicím do Badacsony je to kousek vlakem nebo autem, nádherná jeskyně Tapolca je také nedaleko. A levandulové město Tihány ? 15 km a bez použití trajektu. Co víc si přát…

Zkuste dovolenou v Maďarsku také – nebudete litovat. Ubytování v soukromí u Balatonu najdete zde

IMG 20190805 173355 HDR
Naše parcela
IMG 20200814 092344 HDR
Oblast Mobilhome
IMG 20200814 092425 HDR
Jediný bufet v kempu. Pivko 40 Kč, palačinka 20
akal
Městská pláž



Booking.com


Ferrata Hannauer Hütte – Lechtalské Alpy, recenze ferraty

Až budete plánovat další výpravu do Alp a hledat ferratu, která je od horské chaty, co by kamenem dohodil, není lepší volba než tato. Lechtalské Alpy jsou naše srdcovka a stále je tady co objevovat. Navíc je máme od nás z Karlovarska poměrně blízko, takže nemusíme ani kupovat rakouskou dálniční známku a cesta trvá nějakých 5-6 hodin.

Jednoho červnového rána tedy vyrážíme přes Cheb, Mnichov a Garmisch-Parterkirchen vstříc dobrodružství. Přijíždíme po okresce do vesničky Boden a vyhýbáme se tak i obávanému Fernpassu, kde bývají časté kolony. V Boden necháváme auto na následující 3 dny na malém parkovišti a po nezbytném protažení a přebalení batohů jdeme vzhůzu. Na chatu Hannauer Hütte (1922 m.n.m.) je to cca. 3 hodinky a převýšení 550 m také není nijak závratné. Měl by tedy být dostatek sil i na ferratu.

chatka
Hannauer Hütte

Cesta podél potoka i následný výšvih na plošinu na které stojí stylová chata je pohodový. Dáváme si pivko a balíme ferratové vybavení od Highsafety. Nástup jsme si mohli prohlédnout již cestou, protože stezka vede kolem začátku klettersteigu. Před nástupem na ferratu si důkladně kontrolujeme vybavení a cvakáme se na první lano. Jde o zajištěnou cestu obtížnosti D – tedy druhou nejtěžší, je tedy dobré si promyslet, zda jí zvládnete. Nutno dodat že její trasa nevede nějakou vysokohorskou stěnou ale jde o nádherně vedenou cestu soutěskou , nad hučícím potokem s mnoha překvapeními.

Prvním překvápkem je celkem snadný nástup. Tady se chleba neláme, takže si užíváme prvních kontaktů se skálou a pohledy do vod zpěněného potoka pod námi. Za prvním zákrutem už přicházejí ke slovu stále více ruce. Tady je opravdu potřeba šetřit síly, protože přicházíme k oblasti s C/D obtížností. Pokud se někdo rozhodne vrátit má možnost, je tady nouzový výlez k chatě obtížnosti B. Namáhavě se posunujeme jištění za jištěním až k lanovému mostu, kde je první možnost odpočinku.

Před jeho začátkem a ne konci jsou další nouzové únikové cesty. A protože toho s Tonym máme opravdu dost, využíváme je pro hladký dolez. Za lanovým mostem Petrovi klettersteig nabízí ještě jedno obtížnější místo, ze kterého vaše ruce nebudou mít radost, ale pak už si můžete oddychnout. Dál už lezete po vrstevnici vysoko nad potokem až ke konci ferraty u malé vodní elektrárny. A pár poznatků na závěr ?

k
Klíčové místo ferraty Hannauer

Tuhle ferrátku se určitě nevyplatí podceňovat. Z dálky možná vypadá snadno, ale když se dostanete hlouběji do soutěsky, je třeba lézt s rozmyslem a šetřit síly. Předpokladem pro její bezpečné zvládnutí je odpovídající vybavení včetně helmy. Parádní je zejména lanový most, lavička na únikové cestě a všudypřítomný hukot potoka. Určitou výhodou může být to, že v parných dnech na Vás nesvítí slunce, díky severní orientaci cesty a umístění v soutěsce. Je třeba na to myslet a vzít si do batohu něco teplejšího. Samotná chata Hannauer je pak skvělým východiskem na další túry. V některém z dalších článků Vám popíšu, jak jsme přešli přes sedlo Dremmelscharte na chatu Steinseehütte a vyrazili na lehčí Klettersteig Steinkarspitze.