Už jsme toho v Řecku od roku 1997 zažili hodně. Letošní výlet do Loutra Eleftheron se nám přesto nesmazatelně vryl do paměti. Zážitek od kterém vám teď budu vyprávět se řadí mezi top 10. Je to směs bizarností, údivu, nádhery i smutku. Ale hezky popořádku…
Minimum informací
I tenhle výlet V Řecku se rodil v mojí hlavě jako hodně podobných. Prostě sedím nad Google mapami a koukám se co je v okolí zajímavého. Projíždím pobřeží, pláže, klikám na fotky uživatelů. A tu mě něco zaujme! Název Loutra (česky lázně) Eleftheron kousek od moře nedaleko bývalé hlavní silnice z Thesaloniki do Kavaly. Měly by to být nějaké zaniklé termální lázně. Kromě pár fotek je na internetu opravdu extrémně málo informací. nic o historii, nic o tom kdy byly lázně uzavřeny ani jak a kdy vznikly. No nevadí, bude bádání, je zrovna trochu zataženo tak se vyrazíme vykoupat do termálů. Je to asi 40 km od Asprovalty, kde právě vegetíme.
Loutra Eleftheron - jako svět po apokalypse
Cesta na místo není složitá, navigace nás vede jednoduše, po bývalém hlavním tahu na Kavalu. A pak už je tu sjezd vlevo a klasická modro-bílá cedule Loutra Eleftheron 1 km. Po chvilce jízdy ale začínáme čumět s otevřenými ústy! Vegetace obklopující silnici houstne a v některých místech je tak zúžená popínavým břečťanem, ostružinami a trním, že musíme kličkovat. Sem tam už asfalt rozpraskal pod silou klubajících se kořenů – příroda si bere své zpět. Už tu chybí jen zombie a dojem apokalypsy je hotový. Po chvíli vidíme pár aut, zrezlou bránu a několik lidí vracejících se s ručníky kolem krku. Jsme tu správně.
Za branou zatarasenou větvemi a kamením je jiný svět. Mezi bujnou vegetací, trávou i mohutnými platany jsou rozesety různé stavby. U některých je jejich účel zřejmý, protože jsou označené nápisem (např. restaurace.) u jiných se jen dohadujeme k čemu sloužily. Řečtí sprejeři zde řádí podobně jako u nás, takže vše je náležitě otagováno. Ale bordel jako střepy, plasty atd. tady není. Tohle je sen všech urbexerů. V jedné z budov která sloužila asi k léčebným procedurám jsou ještě vykachličkované vany a bazének do kterého vytéká termální voda. My se ale chceme koupat v přírodě, tak jak jsme to viděli na pár dostupných fotkách na Google.
Vyhřejeme si kosti!
A hned za jednou z prvních budov nacházíme kousek nad říčkou první termální bazének. Pokračujeme dál proti proudu řeky kolem hlavní lázeňské budovy přes most. V jedné z polorozpadlých budov zřejmě bydlí místní hippies. Nás zajímá ale řeka a to co do ní vtéká. sundaváme si boty a brodíme se na druhou stranu. Je podezřele teplá a čím víc se blížíme k druhému břehu, kde se do ní vlévá jakýsi potůček, teplota se zvyšuje. Tady je další termální pramen! Vzduch je trochu prosycen pachem sirovodíku u pramene rostou zajímavé zelené řady a hoda krásně hřeje. To je nám karlovarákům hodně blízké. Protože se sem začínají scházet další lidé přesouváme se k prvnímu pramenu. Nakládáme se v plavkách do horké vody. Venku je pod mrakem, tak nám to dnes nahrazuje slunce. Procházíme se i vlažnou termální říčkou, Teplota vody u výtoku pramenů se pohybuje od 36 do 42 stupňů Celsia. Je bohatá na zdroje síry, proto je ideální při svalově-kosterních onemocněních (osteoartróza, revmatoidní artritida, bolesti zad aj.) a kožních onemocněních. V tak teplé vodě se ale nedá vydržet dlouho, sirný zápach trochu zamotá smysly, ale jinak je to fakt příjemné. Důkladně prohřátí se balíme k odjezdu. vylézá slunko a tak se půjdeme dnes ještě schladit do moře.
Záhada není objasněná...
Až po návratu domů zjišťuji, že hlavní přírodní termální bazének se nachází ještě výše proti proudu říčky. To co je pro mě stále záhadou je minimum informací o této lokalitě. Taková thrácká Area 51… I když něco málo jsem našel na řecké Wikipedii. Některé otázky to osvětluje, ale spíš to ve mně vyvolává touhu po dalším bádání.
Co na to Wikipedie?
Termální prameny této oblasti jsou známé již od starověku. Pravděpodobně zde bylo starověké město Apollonia , jehož jméno souvisí s termálními prameny. Vody pramenů mají chloridové složení s přítomností sirovodíku a mají teplotu 37 až 41,5°C. Jejich celková plošná dodávka se odhaduje na cca 267 metrů krychlových za hodinu, Jejich vody jsou považovány za vhodné při nemocech pohybového ústrojí, kožních nemocech, nemocech krevního oběhu, inhalační terapii při astmatu atd. Dnes je v lázních zachováno 31 objektů. Nejstarší z dochovaných budov je osmanský lázeňský dům z konce 18. století. Oblast se proměnila v lázeňské město, když v letech 1908-1910 převzal jejich provoz od osmanské vlády obchodník s tabákem Zachos. Budovy, které jsou mu připisovány, jsou hotely „Amfipolis“ a „Pangaeo“ a přízemí budovy restaurace. Vzhledem k velké vzdálenosti lázeňského města od jakékoli osady v něm byly vybudovány různé obchody, například pekárna a prodejna potravin. Budovy v lázeňském městě pokračovaly ve výstavbě po celé 20. století a vytvořily malou osadu, která je dnes zcela opuštěná.. Ale proč?
