Je ráno, těsně před svítáním.. Parkujeme těsně za cedulí Hřebečná , v místech , kde je každou zimu nahrnuta sněhová bariéra a silnice v tomto ročním období končí. Ani letos tomu není jinak i když sněhu je tentokrát pomálu. Stále to však stačí na nasazení Freewalk lyží a výlet po krušnohorských pláních . Obouváme se tedy do vázání našich hybridních lyží a vyrážíme na průzkum. Sníh je tvrdý, kompaktní, skvěle se k němu tulení pásy na spodku lyží lepí. Po chvíli zastavujeme na snídani na kraji lesa. Obligátní volská oka, pivko a káva na plynovém vařiči nesmí chybět. Taková snídaně pod barvící se oblohou , za zpěvu probouzejících se ptáků , nemá chybu. Pokračujeme dále podél lesa k našemu cíli, kterým je přírodní rezervace Ryžovna. Cestou ve sněhu míjíme nápadnou , sněhem zavátou prohlubeň, ze které zívá černá díra. Propadlý strop středověké štoly, tady v Krušných horách celkem běžná věc. Raději si v okolí Hřebečné, Bludné a Horní Blatné hlídejte děti a mimo cesty občas zkoukněte terén, takových míst je tu více. Konečně se před námi vynořuje stěna bývalého čedičového lomu. Vzhledem k tomu, že těžba byla ukončena již v šedesátých letech, vypadá jako přírodní útvar. Krásně vynikají osmiboké hranoly, někdy zvané jako varhany. Podél stěny jsou umístěné i informační cedule o vzácných rostlinách a živočiších, kteří tu přebývají. Takhle po ráno , bez lidi to má něco do sebe. Navíc to od silnice není vubec vidět. A přitom je to možná tak 200 m. Cestou z Hřebečné na Ryžovnu u bývalých ruských kasáren jednoduše odbočíte doleva. Vylézáme na horizont nad přírodní rezervací a podél cesty na Červenou jámu a bývalého radaru se vracíme obloukem k autu. Je 9 ráno, vítr fičí a normální lidé zrovna vstávají k sobotní snídani..😊.