Občas člověka napadne nejaký šílený nápad. V našem případě je to téměř pravidlem a tak se není čemu divit, že jsme se domluvili, že pojedeme na kole na Havraní Vrch. To samo o sobě není nic divného, ale my si vybrali svítání začátkem června. Dny jsou téměř nejdelší a noci krátké, takže budík mi zvoní již před třetí ráno. Ve 3:20 už šlapu směr nejdek. První ptáci se probouzejí, město spí a v lesích ještě panuje šero. Už i tahle jízda je balzámem na duši. Klid, pohoda a zbarvující se obzor. V Nejdku se přidává Tony a razíme směr Vyswoká Pec a Rudné. Pomalu se rozednívá a jestli chceme vycházející mozol stihnout, musíme s sebou hodit. Oficiální východ slunce je v tento den v 5:12, takže nermáme moc času. V Rudné se k nám přidává ještě David a Radek, kteří dorazili autem. Spěcháme nahoru na Havranní Vrch nad vsí, kde očekáváme přírodní divadlo. Tohle místo je jedna z našich oblíbených Krušnohorských pozorovatelen na probouzející se den. Nahoře je krásný výhled, kolem dokola louky s krávami a krajina jak někde na Slovensku. Kluci fotí a já vytahuji svého Mavica a točím východ slunce i mlhy v dálce nad Jelením a Přebuzí. Nahoře u dřevěného trianglu je nově opravené sezení z masivního dřeva, takže nechybí ani obligátní volská oka na snídani. Prostě den jak malovaný. Po 8:00 jsme již doma a můžeme se v klidu dospat. …